V Kyjevě zasedl první prozápadní parlament, premiérem Jaceňuk

ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) a kandidát na premiéra Arsenij Jaceňuk

ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) a kandidát na premiéra Arsenij Jaceňuk Zdroj: ctk/ap

ČTK
Nový ukrajinský parlament na své ustavující schůzi schválil dosavadního premiéra Arsenije Jaceňuka i v čele nové prozápadní vlády. Do čela parlamentu si poslanci zvolili bývalého vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana. Prezident Petro Porošenko z parlamentní tribuny odmítl federalizaci země a navrhl, aby nový protikorupční úřad řídil cizinec, bez vazeb na ukrajinské elity.

„Navrhuji pozvat do této funkce člověka zvenčí. Bude mít výhodu: budou mu chybět vazby na ukrajinskou elitu. Nebude kmotrem něčího syna, či bratrem jiného. Bude to technokrat vzdálený politice, kterému budeme moci všichni důvěřovat a který prokáže svou efektivnost,“ prohlásil Porošenko, který sám patří mezi ukrajinské miliardáře.

Ačkoliv pod tlakem veřejnosti prosadil protikorupční zákony, slavná novinářka Tetjana Čornovolová v srpnu odstoupila z čela protikorupčního úřadu s vysvětlením, že se stala zbytečnou, protože úřadům chybí vůle bojovat s korupcí. Nevládní organizace Transparency International řadí Ukrajinu na 144. místo na žebříčku 177 zemí, seřazených podle vnímání korupce.

Prezident odmítl federalizaci

Porošenko vybídl nové poslance k usilovné práci, aby Ukrajina mohla za pět let podat přihlášku k členství v Evropské unii, jak si přeje drtivá většina Ukrajinců. „Křehká rovnováha, kdy Ukrajina lavírovala mezi Východem a Západem, se naprosto jasně změnila,“ prohlásil.

Zcela rezolutně prezident odmítl federalizaci Ukrajiny. „Sto procent Ukrajinců je nyní pro jednotnou zemi. Ústavní většina Ukrajinců vidí zemi jako unitární stát, bez žádných federalizací. Ukrajinci jsou proti!“ zdůraznil a předal ironický pozdrav „těm, kdo nám z Východu či Západu radí federalizaci“.

Pro federalizaci Ukrajiny se vyslovovali například šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nebo český prezident Miloš Zeman.

Jaceňuk měl post prakticky jistý

Jaceňuka na premiéra navrhovala pětice prozápadních stran, která má v parlamentu většinu, i prezident Porošenko. Pro návrh, aby dosavadní premiér zůstal v čele vlády, pak ve 450členném parlamentu hlasovalo 341 poslanců.

Do čela parlamentu si poslanci zvolili podle očekávání bývalého vicepremiéra a blízkého Porošenkova spolupracovníka Volodymyra Hrojsmana, jenž tak v čele sněmovny vystřídá Oleksandra Turčynova.

Podle ukrajinské ústavy je předseda parlamentu tím, kdo zastupuje prezidenta, pokud ten není schopen plnit své povinnosti. Po únorovém sesazení Viktora Janukovyče tak v čele státu přechodně stanul právě Turčynov. Poslanci, kteří vzešli z voleb 26. října, dnes složili přísahu. Slavnostnímu zahájení předsedal Turčynov.

Poslanci, z nichž někteří přišli v uniformách, dnes také drželi minutu ticha na počest zhruba stovky demonstrantů, kteří v únoru přišli o život na kyjevském náměstí Majdan, a také civilistů a vojáků, kteří zahynuli v bojích na východě země.

Zákonodárci společně přečetli přísahu, jejíž text byl promítán na velkou obrazovku. Text již dříve podepsala důstojnice ukrajinského letectva Naďa Savčenková, která byla v Rusku uvězněna a obviněna z údajného podílu na zabití dvou ruských novinářů na východní Ukrajině. Poslankyní byla zvolena za stranu Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.

Koalice má pohodlnou většinu

Proevropským stranám, které s převahou ve volbách zvítězily, zajišťuje volební statistika pohodlnou parlamentní většinu. V jednokomorové sněmovně se 450 poslanci bude mít 304 hlasů. Ve skutečnosti ale v parlamentu zasedá jen 418 poslanců, protože vzhledem k bojům na východě Ukrajiny a anexi Krymu zůstala některá křesla neobsazená.

Nejsilnější vládní stranou bude Blok Petra Porošenka, následován Jaceňukovou Lidovou frontou. Koaliční smlouvu podepíše ještě populistická Radikální strana, regionální lvovská formace Svépomoc a strana Vlast.

Prakticky jedinou opozicí bude v nové sněmovně Opoziční blok, což je strana sdružující stoupence a aktivisty dříve vládnoucí proruské Strany regionů.