V Německu se rozhořel spor o povolení dluhové brzdy | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

V Německu se rozhořel spor o povolení dluhové brzdy

V Německu se rozhořel spor o povolení dluhové brzdy
Anglea Merkelová v Davosu
• 
ZDROJ: ČTK

Petr Fischer

Pomozte ekonomice, uvolněte dluhovou brzdu, vyzývá německý průmysl kancléřku Merkelovou. Šéf spolkového průmyslového svazu Joachim Lang je přesvědčen, že s přicházejícím zpomalením ekonomiky „musí Německo ve fiskální politice přepnout na jiný stupeň“. Časy rozpočtové nuly jsou pryč a „vláda musí hospodářství aktivně pomoci i za cenu zadlužení“.

Na vládu tlačí také opozice, zejména strana Zelených, která se v průzkumech dotahuje na kancléřčinu CDU. Ta také prostřednictvím svého specialisty na rozpočtovou politiku Eckhardta Rehberga odmítla Langovy úvahy. A to i přesto, že vláda od příštího roku počítá s obrovskými investicemi na boj s klimatickými změnami.

„Jsme schopni tato opatření financovat, aniž bychom opustili politiku černé nuly,“ soudí Rehberg. Připomíná, že německý rozpočet je už pět let po sobě v silném přebytku, takže by si měl poradit i s novým náporem.

Vládní CDU se svou neoliberální doktrínou se bojí povolit rozpočtovou uzdu i z jiných důvodů. Politika rozpočtové přísnosti se stala vzorem v době finanční krize a je kotvou Evropy, důkazem, že ekonomika může prospívat bez dluhů. Uvolnění by mohlo strhnout ostatní země a spustit novou krizi.

Komentář Petra Fischera: Německá chřipka je také šance

Takzvaná dluhová brzda – tedy zákaz vytvářet deficitní rozpočty spolkové i zemské (výjimkou je vládní deficit 0,35 procenta HDP v době krize) – se dostala do německého ústavního pořádku po velkých propadech v roce 2010, kdy deficit prolomil hranici tří procent danou maastrichtskými kritérii. Tehdejší schodek 4,2 procenta HDP, tedy přes sto miliard eur, Německo díky dluhové brzdě stáhlo a rychle otočilo do plusu. Celkový dluh klesl z 81 procent na 56 procent HDP. V roce 2017 vykazoval německý rozpočet přebytek 36 miliard eur a loni 11,2 miliardy eur.

Kancléřka Merkelová na brzdě trvá, slíbila ale, že vláda odlehčí lidem i firmám. V parlamentu leží návrh na zrušení solidární daně (Soli), které by mělo platit od roku 2021. Fyzické osoby i korporace platí Soli od roku 1991, kdy měla pokrývat náklady spojené s válkou v Zálivu a později to byla výhradně daň na pomoc východnímu Německu.

Vývoj salda německého rozpočtuVývoj salda německého rozpočtuAutor: E15

Soli loni přinesla do rozpočtu devatenáct miliard eur. Ministr financí Olaf Scholz z SPD navrhuje zrušení daně pro devadesát procent plátců. Nynější 5,5procentní přirážku by ale platila jen 3,5 procenta nejbohatších, 6,5 procenta plátců by mělo slevu. 

Kancléřka si od daňové úlevy slibuje vyšší spotřebu. Byznysmeni a ekonomové ale pochybují, že při enormní zátěži, která ekonomiku čeká, bude taková kosmetická úprava stačit. Zákon ke všemu napadla opozice u Ústavního soudu, a tak není jisté, že bude platit. Zmizení Soli je vějička, která odkládá nepříjemné prozření: dluhová brzda musí dříve či později povolit.

Německo chce dát víc peněz na ochranu klimatu, i za cenu rozpočtového schodku, píše Reuters

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!