V Německu se volí do zemských parlamentů. V Braniborsku sahá protimigrační AfD po vítězství | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

V Německu se volí do zemských parlamentů. V Braniborsku sahá protimigrační AfD po vítězství

V Německu se volí do  zemských parlamentů. V Braniborsku sahá protimigrační AfD po vítězství
Lídrem AfD v Braniborsku je bývalý výsadkář a člen ultrapravicových republikánů Andreas Kalbitz.
• 
ZDROJ: Reuters
Petr Fischer

Petr Fischer

Německo v neděli čekají možná přelomové volby. Volit se bude do místních parlamentů ve dvou bývalých východních zemích, v Sasku a v Braniborsku. V obou je na špici průzkumů pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která žádá omezení migrace, odchod kancléřky Angely Merkelové z politiky a větší ekonomickou podporu východního území Německa.

Nejnapjatější je situace v Braniborsku, kde AfD průzkumy vede. Ve volbách by podle šetření agentury Insa získala 21 procent hlasů, druhá sociální demokracie (SPD) 20,8 procenta a třetí CDU 17,5 procenta. Vládní CDU a SPD za pět let přišly dohromady o 18 procent hlasů (o deset procent přišla SPD), což je jasný politický debakl. Lídrem AfD v Braniborsku je Andreas Kalbitz, bývalý výsadkář, který byl v devadesátých letech členem ultrapravicových republikánů, což se před volbami intenzivně probírá. „Stojím si za svou minulostí, je to součást mého životopisu, nemohu se distancovat sám od sebe,“ prohlásil Kalbitz, který předvolební připomínání svého hříchu považuje za očerňovací kampaň soupeřů, kteří se bojí o výsledek, protože ztratili důvěru obyvatel východního Německa.

Pokud by volby v Braniborsku dopadly podle současných prognóz, mohla by být AfD nakonec ze zemské vlády vytěsněna. Musela by ale vládnout koalice SPD, CDU a Zelených, případně politicky logičtější levicová sestava SPD, postkomunisté z Linke a Zelení. Někteří vlivní členové CDU hovoří o možnosti spolupráce s AfD, to ale vedení strany tvrdě odmítlo.

Komentář Petra Fischera: Německá zkouška pro Babiše

Jednání o nové vládě nebude lehčí ani v Sasku. Předvolební průzkumy vede CDU, která v posledních týdnech poskočila na 29 procent, přesto proti minulým volbám přichází o deset procent hlasů. AfD má 25 procent (v roce 2014 to bylo 6,4 procenta), následují Linke s 15 procenty, Zelení s 11 procenty a vládní SPD s pouhými osmi procenty. Velká koalice tedy nic neřeší, CDU a SPD by se musely spojit ještě se Zelenými, kteří jsou dnes největšími konkurenty na spolkové úrovni. Vládu s AfD saská CDU vylučuje.

Ještě zajímavější situace je v nejchudší východoněmecké zemi Durynsku, kde se volí o měsíc později. Průzkumy tu vede Linke s 26 procenty, následuje CDU s 24 procenty (ztráta 13 procent), AfD má 21 procent. Zelení 11 procent, vládní sociální demokraté slabých devět procent. Levicová trojkoalice (Linke, SPD, Zelení) by i v Durynsku měla těsnou většinu.

Alternativa pro Německo má v bývalých východních zemích stále pevnější pozici, voliči ji po zklamání z CDU a SPD berou jako poslední politickou naději. Nevadí jim ani některá xenofobní a nedemokratická vyjádření jejích představitelů. V průzkumech se totiž ukazuje, že demokracie ve staré podobě není pro většinu voličů AfD nutnou podmínkou německé politické existence.

Komentář Petra Fischera: Německá chřipka je také šance

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!