Na třetí příčce následuje Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového s 33 zákonodárci, proruský Opoziční blok s 29, populistická Radikální strana s 22 poslanci a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové může počítat s 19 mandáty.
K vytvoření vlády je podle ústavy zapotřebí většina nejméně 226 ze 450 poslanců.
Volební systém na Ukrajině je smíšený: polovina ze 450 poslanců je volena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem.
Jednomandátové okruhy rozhodly
Do sněmovny se tak díky úspěchu v jednomandátových obvodech dostanou i strany, které při hlasování podle stranických kandidátek nepřekonaly pětiprocentní práh. Například nacionalistická strana Svoboda má podle šéfa komise šest poslanců, radikální bojůvka Pravý sektor jednoho zákonodárce. Zbytek poslanců tvoří nezávislí kandidáti.
Z jednomandátových okruhů ve skutečnosti vzešlo jen 198 namísto 225 poslanců - neobsazeno totiž zůstane 15 mandátů vyhrazených pro zástupce oblastí na východě země, které ovládají proruští separatisté, a 12 křesel pro poslance z Krymu, který v březnu anektovalo Rusko.
Ochendovskyj upozornil, že nejde o definitivní čísla a že v několika obvodech se hlasy znovu přepočítávají. Nicméně předpokládá, že definitivní výsledky, které má komise zveřejnit 10. listopadu, se nejspíše nezmění.
Opoziční blok zůstal na východě silný
Volby sice celkově vyzněly jako úspěch proevropských stran, ale Opoziční blok si uchoval silné pozice na ruskojazyčném východu země.
Sečtení všech hlasů z voleb dlouho blokovala situace v jednom volebním obvodu, kde místnost obsadili ozbrojenci poraženého kandidáta na poslance.
Vicepremiér Volodymyr Hrojsman z Porošenkova uskupení v médiích předpověděl, že nový parlament se sejde 1. prosince a do té doby bude hotová i nová koaliční smlouva a plán reforem.
Pavla Palaščáková: Ukrajinská politika jako boj o přežití
Volby na Ukrajině vzbudily velmi opatrné naděje
