V Řecku uvízlo 20 tisíc uprchlíků, systém pomoci může do týdne zkolabovat

Migranti v řeckém přístavu Pireus

Migranti v řeckém přístavu Pireus Zdroj: CTK

Kvůli zpřísnění kontroly hranic pro blízkovýchodní uprchlíky v zemích ležících na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 tisíc běženců, uvedl dnes řecký tisk. Polovina z tohoto počtu se pohybuje po severojižní dálnici spojující metropoli Atény s hlavním hraničním přechodem na řecko-makedonské hranici. Zbytek je umístěn v nouzových ubytovnách 18 měst a obcí.

Do aténského přístavu Pireus navíc dorazilo dnes více než 1350 dalších migrantů z ostrovů v Egejském moři. Další tisícovka se očekává v průběhu dne, informoval řecký list Ethnos. Den předtím do přístavu připlulo 1700 osob. Přestože běženci plánují odjet pak dál na sever s cílem se dostat zejména do Německa, musejí stále častěji vyčkávat.

Nově vybudovaný tábor nedaleko severořeckého města Soluň podle místní policie opustilo asi 400 migrantů ze Sýrie a Iráku a na vlastní pěst se vydalo k makedonské hranici. Na ní dnes přitom čekalo na pokračování své cesty do střední Evropy podle AP asi 2800 lidí. Podle AFP jich bylo dokonce 3500. Do Makedonie se jich ale dostalo jen asi 100. Ve středu makedonští pohraničníci dál pustili 250 lidí.

Atény postaví nové tábory

Řecký ministr obrany Panos Kammenos mezitím oznámil plán na vytvoření pěti nových záchytných táborů pro uprchlíky na severu země s kapacitou až 20 tisíc lidí. Ubytování pro běžence v levných hotelech v okolí Soluně a Atén hledá podle agentury DPA také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Situace se v posledních dnech výrazně zkomplikovala poté, co Rakousko a balkánské státy ležící na této cestě začaly průjezd běženců přísně regulovat. Ještě zhruba před týdnem platilo, že pouštěni už budou jen oprávnění žadatelé o azyl, tedy lidé ze zemí, kde zuří násilí, jako jsou Sýrie, Irák a Afghánistán. Pak ale přestali být do Makedonie vpouštěni Afghánci, z nichž tisíce obsadily některá aténská náměstí.

Makedonie za posledních 24 hodin vpustila na své území jen necelých 900 lidí. Pokud podle mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic bude nadále průchod uprchlíků regulován a pokud už budou zcela blokováni afghánští uprchlíci, pak systém nouzové pomoci běžencům v Řecku zkolabuje do týdne. A to už nyní je situace dost napjatá, protože kapacity nouzového ubytování jsou rychle naplňovány a překračovány.

Těžší podmínky mají na balkánské cestě i Syřané nebo Iráčané, kteří kromě dokladů vystavených řeckými hotspoty, tedy registračními středisky pro migranty, musejí mít i průkazy ze zemí původu. Srbsko vrátilo do Makedonie 130 Syřanů a Iráčanů, kteří neměli od makedonských úřadů vystavené dokumenty s biometrickými údaji.

Jde o nové opatření, které ztěžuje běžencům cestování. Srbové také už šestý den neumožňují vstup na své území 730 Afgháncům, kteří tak uvázli na makedonské straně hranice.

Řecký premiér Alexis Tsipras ve středu večer pohrozil, že Atény budou blokovat jakékoli dohody v Evropské unii, pokud se břímě migrační krize „proporčně nerozdělí“ mezi jednotlivé členské státy Evropské unie. „Nedopustíme, aby se naše země stala skladištěm lidských bytostí,“ dodal. Už 7. března se koná mimořádný summit EU-Turecko k migrační krizi.

Ostudné jednání

Premiér Tsipras také kritizoval středeční schůzku ministrů vnitra a zahraničí devíti zemí jihovýchodní Evropy, které leží na takzvané balkánské stezce, po níž migranti míří na kontinent. Řecko na tuto konferenci organizovanou Rakouskem ve Vídni pozváno nebylo.

Podle Tsiprase je „ostudné“, že některé země nerespektovaly rozhodnutí o jednotném evropském řešení migrační krize, přijatém na summitu EU minulý týden, a jednaly jednostranně. Nedávné rozhodnutí pěti zemí (Rakouska, Chorvatska, Makedonie, Slovinska a Srbska) posílit hraniční kontroly vedlo k tomu, že se na řecké hranici s Makedonií začali hromadit imigranti.