Končící prezident USA Barack Obama přiznal, že americká strategie řešení syrské krize nevyšla. Přičítá to zejména tomu, že nemohl postupovat stejně jako v případě intervence v Libyi v roce 2011. V Sýrii prý Američané nemají dostatečně silné páky, kterými by mohli zatlačit na tamního prezidenta Asada. Obamův budoucí nástupce ve funkci Donald Trump proto avizoval změnu přístupu a namísto konfrontace chce s Asadem a jeho spojenci spolupracovat.
Podle Baracka Obamy se situace v Sýrii a Libyie značně liší, jak vysvětlil na tiskové konferenci. V případě intervence, která vedla až k zabití libyjského vůdce Muamara Kaddáfího Spojené státy „měly mezinárodní mandát, rezoluci Rady bezpečnosti OSN a podporu široké koalice spojenců. Našeho cíle v podobě zabránění zmasakrování obyvatel Benghází jsme dosáhli celkem rychle. Není tajemstvím, že Sýrie je mnohem komplikovanější situace, kde ze všech stran přicházejí své zájmy prosazovat cizí mocnosti,“ řekl Obama.
Zásah v Libyi považuje za správný krok, přestože podle něj mezinárodní společenství dostatečně nepodporovalo vznik nových bezpečnostních struktur po Kaddáfího konci.
V Sýrii se podle Obamy Washington alespoň snaží udělat vše pro to, aby přinesl politické řešení humanitární katastrofy v zemi. Asadova vojska při své ofenzivě vraždí civilisty i povstalce bez rozdílu, říká americký prezident.
„(Ministr zahraničí) John Kerry strávil pokusy vyjednat s Rusy, Íránci a zástupci států Perského zálivu nekonečné množství času, aby zastavil krveprolití,“ doplnil Obama s tím, že tyto záměry nevyšly.
Role Spojených států v Sýrii se ovšem neomezuje jen na politická jednání, jak dříve připomněl profesor Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs. Americká CIA podle něj se státy jako Saúdská Arábie nebo Katar spolupracuje na výcviku a vyzbrojení rebelů, jejichž cílem je „dokončit“ povstání z roku 2011, zbavit Asada moci a současně bojovat s Islámským státem. Na podporu rebelů již USA vynaložily miliardy dolarů, přestože konečné částky zatím zůstávají neznámé, píše Sachs.
Tento přístup se však dále zkomplikoval. Jak loni upozornila agentura Reuters s odkazem na zdroje z americké armády, Američany podporovaní povstalci se o část výzbroje podělili se syrskou odnoží teroristické organizace Al-Káida.
Právě pochybnosti o roli a složení opozičních skupin, které vedou se syrským režimem ozbrojený boj, využil budoucí americký prezident Donald Trump ke kritice stávající administrativy. „Vy pokaždé, když vyzbrojujete rebely, situaci ještě zhoršíte. Vždyť ani pořádně nevíte, kdo jsou zač,“ řekl v předvolební debatě Trump směrem k jeho soupeřce o prezidentskou funkci a někdejší ministryni zahraničí Hillary Clintonové.
Během kampaně dále prohlásil, že k urovnání situace v Sýrii je zapotřebí spolupracovat s Ruskem. Za problém, který je potřeba v Sýrii vyřešit především, považuje Trump působení Islámského státu. Některá americká média, mimo jiné i list The New York Times, spekulují, že po převzetí moci v USA proto zastaví zásobování povstalců bojujících proti Asadovi.
Splní-li Trump své předvolební sliby, pak ho bude syrský prezident vnímat jako přirozeného spojence. Dodal ale, že je otázkou, zda Trump svým závazkům z kampaně dostojí.
"Nemůžeme zatím nic říct o tom, co se chystá udělat. Pokud ale hodlá bojovat proti teroristům, tak budeme samozřejmě spojenci, přirození spojenci, jako jsme s Rusy, Íránci a mnoha dalšími zeměmi," řekl Asad. Syrský prezident rovněž řekl, že Trumpův záměr boje proti radikálnímu hnutí Islámský stát je slibný. "Může ho ale splnit?" položil si otázku.
"Jsme velmi opatrní, pokud jde o jeho hodnocení," řekl Asad s tím, že není jasné, jak se nový americký prezident dokáže vyrovnat s vyvažujícími silami ve své administrativě či s mainstreamovými zpravodajskými médii, která jsou proti němu.
