V zahraniční politice končí rok sporů i velkých dohod
Ukrajina přešlapuje na místě
Ukrajina má tento rok za sebou komunální i parlamentní volby, ale řešení krize na východě země je stále v nedohlednu. Proběhla několikerá jednání o ukončení bojů, Západ na Rusko tlačí sankcemi a ruský prezident Vladimir Putin i nadále označuje za původce krize „fašisty z Majdanu“. Boje v Donbasu sílily a slábly, občas je přerušilo vyhlášení příměří, to ale nikdy nemělo dlouhého trvání. Z jeho porušování se vzájemně obviňují obě strany. Snad jediným zaznamenatelným posunem je , že na východní Ukrajině operují Rusové plnící jisté úkoly.
Nizozemští inspektoři zkoumající příčinu pádu boeingu malajsijských aerolinek nad Donbasem vydali v srpnu zprávu, že . Po roce vyšetřování tak jen potvrdili to, co naznačovaly dříve dostupné informace. Rusko opět popírá, že by to mohla být raketa z jeho arzenálu, a tvrdí, že stejné zbraně má i ukrajinská armáda.
Ukrajina premiéra Arsenije Jaceňuka stagnuje i v zavádění reforem, které mají zprůhlednit státní správu. O rozčarování Západu svědčí slova amerického viceprezidenta Joe Bidena, který začátkem prosince poslancům v Kyjevě vyčetl, že korupce Ukrajinu požírá jako rakovina. Řada lidí z celého světa, kteří se vydali do Kyjeva pomáhat se změnou legislativy, to potvrzuje.
Svět se dusí
Po předchozích nezdarech se , na níž se na konci roku v Paříži shodla skoro dvoustovka států světa, jeví jako zázrak. Bohaté i chudé státy se dokázaly dohodnout, že je nutné udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia. Svět se bude snažit co nejdříve zastavit růst skleníkových emisí a pak je rychle snižovat, aby ve druhé polovině století lidé vypouštěli jen tolik skleníkových plynů, kolik je planeta schopná absorbovat.
Čína jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší a současně jedna z emisemi nejpostiženějších zemí si už před summitem stanovila za cíl snížit vypouštění emisí vztažených na jednotku HDP o 60 až 65 procent oproti míře vypouštění z roku 2005.
Jestli se velká očekávání od dohody naplní, naznačí už rok 2023. Tehdy se státy sejdou znovu, aby vyhodnotily, jak se jim daří plnit dobrovolné závazky pro redukci emisí, na nichž je nová klimatická dohoda postavená. Zároveň by státy měly dodat aktualizované plány, které by měly být přísnější než ty předešlé. Tento proces se bude opakovat každých pět let. V tom je dohoda jedinečná. Je to však jen první krok, aby lidstvo nakonec klimatické změny omezilo na snesitelné minimum.
Konec izolace ostrova svobody
Spojené státy po padesáti letech přehodnotily vztah ke Kubě. Půl století izolace a embarga mělo podle prezidenta Baracka Obamy opačný efekt, než bylo zamýšleno. Šéf Bílého domu se setkal s prezidentem Kuby Raúlem Castrem v dubnu na okraji celoamerického summitu v Panamě a v červenci obě země stvrdily začátek diplomatických vztahů vzájemným otevřením ambasád.
EU se musí změnit, má-li v ní Británie zůstat
Velká Británie letos v květnu volila mezi konzervativci a labouristy. Zvítězili ti první a jejich předseda David Cameron se pustil do třetího období v čele země. Navzdory svému předchozímu ujištění, že premiérem už být nehodlá. Po volbách ujistil občany, že .
Pod tlakem sílící migrační krize a veřejného mínění ale setrvání v unii podmiňuje několika podmínkami. Tou nejkontroverznější je navrhované , kteří v zemi pracují. To vyvolává odpor zejména mezi Poláky, jichž je v Británii více než 600 tisíc.
Britové letos v létě pocítili, že islámský terorismus se jich týká více, než by si mohli myslet. Při vražedném útoku na tuniské pláži zemřelo v létě spolu s jinými cizinci na třicet Britů.
V září si labouristé za nového lídra . Poté, co v listopadu svět šokoval masakr sebevražedných útočníků v Paříži, začal Cameron prosazovat zapojení britské armády v bojích proti Islámskému státu. Díky tomu parlament začátkem prosince odsouhlasil vyslání svých vzdušných jednotek do Sýrie.
Konzervativci přebírají Polsko
Poláci se v uplynulém roce odvrátili od vládnoucí strany Občanská platforma a poslali k moci kontroverzní Právo a spravedlnost (PiS). Napomohl tomu krok předsedy PiS Jarosława Kaczyńského, který po letech v opozici pochopil, jak nepřijatelnou osobností pro řadu Poláků je, a rozhodl se poněkud ustoupit do pozadí. Jeho strana vyslala do prezidentských voleb sympatického Andrzeje Dudu, který nepůsobil tak nesnášenlivě a neprovokoval příliš vyhraněnými výroky. Strategie se vyplatila a Duda v květnu nastoupil do funkce.
Do říjnových parlamentních voleb místo sebe navrhl Kaczyński jako budoucí premiérku Beatu Szydlovou. PiS pak získala skoro 38 procent hlasů, zatímco Občanská platforma 24. Strana se ale ze svého vítězství dlouho netěšila, . Dvě třetiny Poláků podle průzkumů vidí v prezidentovi Dudovi nesamostatnou figurku, závislou na šéfovi PiS Kaczyńském. Totéž si mnozí z nich myslí o premiérce Szydlové.
Popudit veřejnost se vůdcům z PiS podařilo před pár dny tím, že prosadili pětici stranou vybraných soudců. A to navzdory jednohlasnému odporu čtveřice opozičních stran. Nová polská vláda situaci ještě vystupňovala, když v noci na minulý pátek ve Varšavě. Dosavadní ředitel Krzysztof Dusza prý minulý týden neuposlechl propouštěcího příkazu. Tento krok je všeobecně chápán jako součást snahy konzervativního kabinetu dosadit na klíčové státní posty loajální lidi.
Venezuela řekla socialismu ne
Že se kyvadlo dějin letos pohnulo spíše doprava, potvrdily i několikery volby v Latinské Americe. Naposledy začátkem prosince ve Venezuele, kde . Voliči dali přednost opoziční koalici.
Léta hospodářských problémů a opakovaný nedostatek základních potřeb je přesvědčil, že vláda „chavézovského pohrobka“, dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, není schopná přinést zlepšení. Zaniká tak jeden z posledních ostrůvků hlásících se k marxistické ideologii na světě. Ale nebude to jen tak. Od ledna sice bude mít v parlamentu dvoutřetinovou většinu opozice, ale Madurovi socialisté chystají ustavení vlastní zákonodárné instituce, která zatím nikdy neexistovala a ani oni sami neupřesnili, jak by měla fungovat.
Írán kývl na požadavky Západu
Uplynulý rok přinesl světu zlom v patové situaci ohledně íránského jaderného programu. Po více než deseti letech se podařilo dosáhnout dohody, která byla přijatelná jak pro Írán, tak pro západní země, které znepokojoval postupující vývoj technologií na obohacování uranu v zemi. Obavy, že chce Írán vyrobit atomovou bombu, vedly k uvalení ekonomických sankcí na Teherán. Jejich zrušení bylo podmíněno tím, že Írán umožní západním kontrolorům navštívit jaderná zařízení a svůj program výrazně omezí. Vůdci země dlouhá léta tvrdošíjně odmítali podřídit se nátlaku a raději snášeli embargo.
Letos v červenci se vyjednávači shodli na kompromisu přijatelném pro obě strany. Americký prezident Barack Obama považuje dohodu za největší úspěch své zahraniční politiky. Také v dosud izolovaném Íránu zavládla radost. Kritici ale považují smlouvu za nepřijatelný ústupek nebo dokonce za katastrofu. , jehož představitelé se obávají možného atomového útoku. Jestli se někdo může cítit jako vítěz, jsou to rozhodně Íránci. Konečně budou moci vyvážet ropu a vyjít z letité izolace.
