Univerzity a výzkumná střediska vyprodukovaly v loňském roce historicky největší počet odborných studií. Největší meziroční nárůst v počtu vydaných a ověřených vědeckých prací zaznamenali vědci ze zemí spadajících do kategorie rostoucích ekonomik. Tvrdí to data společnosti Clarivate Analytics, která se zabývá analýzou globální databáze vědeckého a akademického výzkumu.
Mezi „skokany roku“ skončily Egypt a Pákistán, když jimi vyprodukované počty studií vyskočily o 21, respektive 15,9 procenta. Následovala Čína s růstem o 15 procent a poté Hong Kong. Celkově v roce 2018 přibylo 1 620 731 studií, meziročně o pět procent více a celkově nejvíce v historii.
Analytička Caroline Wagnerová na webu časopisu Nature tento nárůst označila jako „fenomenální úspěch“ z hlediska diverzifikace. „V roce 1980 pocházelo na 90 procent globálního vědeckého výstupu z pouhých pěti zemí – USA, Spojeného království, Francie, Německa a Japonska,“ připomněla. Aktuálně oněch 90 procent vědeckého výstupu pochází už ze dvaceti zemí.
Společnost Clarivate nicméně upozornila, že i tak jde jen o odhad – byť velmi kvalifikovaný. Firma pracovala s daty od ledna do srpna a projekcí nastaveného trendu. Jde nicméně o technickou nutnost, protože mezi samotnou publikací studie a jejím zařazením do patřičné databáze často uplyne i půl roku. „Výsledky jsou srovnatelné s tempem růstu, který jsme zaznamenali v posledních letech,“ dodal Joshua Schnell, jeden z analytiků Clarivate s tím, že lze předpokládat, že obdobný růst globální věda zažije i v následujícím roce.
Zatím nicméně není jasné, co přesně způsobilo tak silný nárůst v počtu výstupů egyptských a pákistánských vědců. Podle Roberta Tijssena z Leiden University v Nizozemí je důvodem dřívější nízký vědecký výstup těchto zemí. Na svědomí to může mít také zahrnutí více národních odborných časopisů do zmíněné databáze. I tak je podle Tijssena ale nutné podotknout, že výzkumné instituce a odborné časopisy z Afriky jsou v analýze stále slabě zastopené. Svůj vliv ale mohlo mít také zvýšené financování meziuniverzitní spolupráce a obecně nižší náklady na vědecký výzkum v těchto zemích.
Co se týče počtů vědeckých prací s čínským domicilem, tak tato východní mocnost takřka srovnala krok se Spojenými státy. „USA letos vydaly jen o 35 tisíc studií více, než Čína,“ uvedla Wagnerová. I tak si ale drží status největšího producenta vědeckých prací na světě. Podle jiných metrik, třeba US National Science Foundation, však již tuto pozici ztratily již letos v lednu.
Co je však podle Tijssena i Wagnerové nejdůležitější, je kvalita čínských vědeckých prací, která se průběžně zvyšuje. „Je to výsledkem dvou dekád silného politického zaměření,“ poznamenal Tijssen. Podle něj tento z globálního hlediska pozitivní vývoj ohrožuje jen tamní cenzura internetu.
