Středomoří se potýká s vlnou veder, teploty v některých místech v uplynulých dnech překonaly hranici 40 stupňů Celsia. Z teplotních extrémů vyplývají problémy nejen v zemědělství, energetice a dopravě. S místními jim musejí čelit i turisté, kterým úřady doporučují, aby raději zůstali v klimatizovaných hotelích. Na příjmech z cestovního ruchu silně závislý jih Evropy se tak začíná bát, že se pro letní dovolenkáře stane příliš nehostinným a přesunou se na sever.
Pracovníci civilní ochrany v předchozích dnech sledovali davy v centru Říma a pátrali po lidech, kteří by mohli mít zdravotní potíže. V Řecku dobrovolníci rozdávali pitnou vodu. Akropole a další archeologické památky budou mít přinejmenším do konce týdne kratší otvírací dobu.
Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová deníku Financial Times sdělila, že dostávala každou hodinu aktuální informace o horku a podle nich se rozhodovala, zda nechá populární místa otevřená. „Všichni se musíme přizpůsobit klimatické krizi, které čelíme,“ uvedla.
Turistům znepříjemňují dovolenou i požáry
Situaci v některých zemích také začínají komplikovat požáry. Přinejmenším dvě tisícovky lidí musely být kvůli nim evakuovány z kanárského ostrova La Palma. V sicilské Katánii museli v neděli kvůli ohni zavřít letiště, stovky letů byly zrušeny nebo odkloněny na jiná místa ostrova. Hasiči bojují s rozsáhlými požáry v Řecku a ve Švýcarsku.
Britské úřady v předchozích dnech varovaly před vedry cestující do Itálie, Řecka a Španělska. Nabádaly je, aby pečlivě sledovali předpovědi počasí a přečetli si rady, jak se vyvarovat zdravotních obtíží. Média přinášejí reportáže o turistech, kteří si stěžují, že jim současné podmínky znepříjemňují dovolenou.
„Normálně mě nebaví být celý den na pláži, ale nedá se dělat nic jiného. Museli jsme zrušit plány na jednodenní výlet do blízkého města. Naštěstí jsme nepřišli o žádné peníze,“ citoval Observer návštěvnici řeckého Korfu.
Zpráva Světové meteorologické organizace z podzimu (WMO) uvádí, že teploty v Evropě rostly za poslední tři desetiletí dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Studie španělských a francouzských výzkumníků zase tvrdí, že jen loni v létě zemřelo v Evropě v souvislosti s vedry více než šedesát tisíc lidí.
Počasí zřejmě bude více ovlivňovat dovolené
„Vlny veder jsou opravdu neviditelný zabiják. Každé léto v Evropě zažíváme stále vyšší teploty po delší časové úseky,“ řekl agentuře AP Panu Saaristo, vedoucí zdravotnického týmu pro mimořádné události Červeného kříže. Lze očekávat, že turisté budou na extrémní teploty reagovat. Své dovolené mohou přesouvat z letních měsíců na jaro a podzim či se přesunout k jiným mořím, například Černému, Baltskému či Severnímu.
Údaje Evropské komise pro cestovní ruch (ETC) ukazují, že počet lidí, kteří by letos rádi mezi červnem a listopadem cestovali do středomořské oblasti, klesl meziročně o desetinu. Zpráva také uvádí, že osm procent turistů spatřuje v riziku extrémního počasí hlavní problém pro cesty mezi červnem a listopadem. „Předpokládáme, že nepředvídatelné povětrnostní podmínky v budoucnu budou mít větší dopad na volbu cestovatelů v Evropě,“ řekl Reuters šéf ETC Miguel Sanz.
Průzkum, jenž loni provedl britský poskytovatel cestovního pojištění InsureandGo, ukazuje, že podle 71 procent lidí budou některé části Evropy v létě 2027 příliš horké na to, aby je mohli navštívit. Nejvíce se obávali o osud Španělska, Řecka, Turecka a Kypru.
Manažerka americké cestovní poradenské společnosti In the Know Experiences se na internetu svěřila, že se setkává s dotazy, jak upravit cestovní plány kvůli horku. „Je to nové. Nevzpomínám si, kdy nám naposledy volali lidé a říkali, že možná vynechají Řím a zvolí město s dostupnějšími plážemi,“ uvedla.
Vedro a sucho ovlivňuje i produkci oliv a cukru
Studie italské vlády odhaduje, že pokud dojde ke zvýšení průměrné teploty o dva stupně Celsia, může příliv zahraničních turistů klesnout o patnáct procent. V případě zvýšení teplot o čtyři stupně předpokládá úbytek více než pětiny návštěvníků. Možné ztráty pro italskou ekonomiku odhaduje na 17 až 52 miliard eur.
Ve Španělsku se podle zprávy národní asociace cestovního ruchu Exceltur očekává vysoká poptávka po dovolených v pobřežních destinacích na severu země a na ostrovech, kde bývají nižší letní teploty. Objevují se také varování, že turistiku mohou ohrozit technické potíže s létáním do příliš rozpálených míst.
Nejen letní vedra mohou změnit zažité cestovatelské vzorce. Také uplynulá zimní sezona byla varováním pro proslulá střediska, že budoucnost alpského lyžování je nejistá. Výhledově patrně budou mít dostatek přírodního sněhu k udržení zimní turistiky jen střediska v nadmořské výšce nad 2500 metrů.
Současná vedra mají i další dalekosáhlé dopady. Evropští zemědělci se začínají obávat o osud sklizně obilí. Špatná úroda v kombinaci s odstoupením Ruska od dohody o ukrajinském zemědělském exportu může způsobit problémy se zásobováním světových trhů. V krizi je kvůli suchu na jihu Evropy také výroba olivového oleje, kterého může být na podzim nedostatek. Nepříznivé počasí žene vzhůru také ceny cukru.
Problémy se dají čekat i v energetice. Oteplující se řeky ohrožují výrobu ve francouzských jaderných elektrárnách. Společnost EDF už oznámila omezení produkce v některých reaktorech.
