Nezvykle teplá zima v Evropě dopadá i na mnohá alpská lyžařská střediska, která strádají nedostatkem sněhu. Část jich funguje omezeně, jiná musela zavřít. Lidé se tak snaží přesouvat do areálů ve vyšších polohách, kde se dá lyžovat. Stále více se hovoří o tom, že jedině tyto sjezdovky jsou budoucností evropských zimních radovánek, zatímco níže položené rezorty zřejmě skončí.
Mírná zima přinesla do Evropy nezvyklé výjevy. Alpské svahy jsou v lednu někde holé, zelenohnědou krajinu narušují pouze bílé čárky sjezdovek, kde se s přírodou snaží poprat majitelé lyžařských středisek za pomoci strojů na umělé zasněžování. I to je na některých místech kvůli vysokým teplotám marný boj.
Kupříkladu ve Francii byla v posledním týdnu podle sdružení provozovatelů vleků Domaines Skiables de France otevřena méně než polovina sjezdovek. Zrušeno tam muselo být už několik soutěží nejen v lyžování, ale také třeba závod psích spřežení.
Fungující střediska mohou být plná
Podobná situace panuje ve Švýcarsku. Příjmy tamních vlekařů zatím meziročně poklesly zhruba o desetinu. Zavřeny jsou také některé areály v Rakousku a v Itálii. „Způsobilo to spoustu problémů, někteří lidé uvízli ve střediscích, kde bez sněhu není moc co dělat,“ řekl Bloombergu z francouzských Alp Fraser Wilkin ze společnosti Snow Wise, která se zaměřuje na lyžařské dovolené. „Nelyžuje se, není sníh a taxíky do oblastí se sněhem stojí jmění,“ dodal.
Vhodné lyžařské lokality lze podle Wilkina nalézt i v problematických oblastech ve vyšších polohách, ale je potřeba počítat s tím, že jsou plnější než obvykle. „Mӧlltaler Gletscher se těší fantastickým podmínkám. Je to jedno z mála míst v Rakousku, které bylo přes celé svátky až do současnosti ve skvělé kondici,“ uvedl příklad areálu, který nestrádá, provozní ředitel společnosti Tatry mountain resorts (TMR) Čeněk Jílek.
TMR je v Rakousku kromě ledovcového Mölltaler Gletscheru vlastníkem sesterského skiareálu Ankogel-Mallnitz, kde podle Jílka panují podobné podmínky. A slušně se vede i poslednímu středisku společnosti, Muttereralmu u Innsbrucku. Agentura Bloomberg v současnosti doporučuje například italská střediska Madonna di Campiglio či San Martino di Castrozza, v Rakousku pak mimo jiné Obertauern.
Místo lyží cyklistika či odpočinek
Provozovatelé alpských hotelů podotýkají, že lidé zatím rezervace vesměs nerušili a snažili se užít si dovolené i bez sněhu. Příkladem je Britka Christine Harrisonová, která navštěvuje malé francouzské středisko Praz De Lys-Sommand už dvacet let. „Letos tu není doslova žádný sníh,“ sdělila CNN s tím, že místo brázdění svahů pozoruje z hotelového balkonu zmatené zvířectvo.
Některé rezorty se snaží přizpůsobit a místo lyžování lákají na horská kola. Jenže ani to není možné všude. „Je tu příliš mnoho sněhu na kola, ale málo na lyžování,“ uvedl Jaques Murat, mluvčí střediska Ax 3 Domaines dosahujícího nadmořské výšky až 2400 metrů.
Výhodou jsou pro hoteliéry návštěvníci ze zemí Perského zálivu, kterým na sněhových podmínkách podle Wilkina příliš nezáleží. „Nikdo z nich neumí lyžovat a ani se to nechce učit. Chtějí tam být a ukázat se na Instagramu,“ komentoval skupinu klientů z Dubaje, která se chystá do francouzského Courchevelu.
Nepříznivá situace už podnítila diskuzi o dalším osudu evropského lyžování. „V budoucnu se tyto problémy zhorší, protože sníh bude dál tát s tím, jak se klima otepluje. Do konce století skončí lyžování v Alpách, jak jej známe,“ řekl Sky News profesor klimatologie na Svobodné univerzitě Brusel Wim Thiery.
Jeho kolegyně z curyšského Federálního technologického ústavu Sonia Seneviratneová na svém twitterovém účtu zveřejnila grafiku, která ukazuje, jak se za posledních zhruba 150 let ve Švýcarsku oteplilo o 2,4 stupně Celsia. „To je více než dvojnásobné globální oteplení, které se nyní pohybuje kolem 1,1 stupně. Teploty se zvyšují zejména na souši a obzvláště silně se otepluje ve střední Evropě,“ varovala ve svém sloupku pro Blick.
Provozní doba se smrskává
Provoz alpských středisek se stále zkracuje. Kupříkladu ve Svatém Mořici, položeném v 1800 metrech nad mořem, ještě před dekádou trvala sezona od poloviny října do května, letos začínala pozdě v listopadu a zřejmě skončí počátkem dubna. „Zelené Vánoce jsou v Alpách stále běžnější,“ uvedl v nedávné zprávě Institut pro výzkum sněhu a lavin se sídlem v Davosu. „Naprostá většina stanic zaznamenává jasné snížení počtu dní se sněhem pokrytou zemí bez ohledu na jejich nadmořskou výšku nebo polohu,“ dodal.
V budoucnu budou mít podle ústavu dostatek přírodního sněhu k udržení zimní turistiky pouze střediska v nadmořské výšce nad 2500 metrů. Jílek podotkl, že zatímco v Čechách a na Slovensku provozovatelé v minulosti silně investovali do zasněžovacích systémů, v Rakousku to dosud nebylo třeba. „Všichni byli zvyklí, že na přelomu listopadu a prosince napadne metr sněhu,“ poznamenal. Míní, že ubývat budou hlavně malé areály v nízkých polohách, které jsou v Rakousku takřka v každé vesnici.
Problém se samozřejmě netýká jen Alp, ale i dalších evropských pohoří. K pesimistickým závěrům dochází například aktuální studie slovenského Institutu environmentální politiky vypracovaná pro ministerstvo životního prostředí v Bratislavě. Předvídá výrazné zkrácení zimní sezony v řadě slovenských rezortů.
„Koncem 21. století budou pravděpodobně provozuschopná pouze vysoko položená střediska. Stavba a rozvoj těch pod 1700 metrů nad mořem by se proto měly v souvislosti s těmito změnami zvážit a chráněná území včetně národních parků strategicky orientovat na měkké formy turistiky,“ uvedlo ministerstvo ke zprávě.
Loňský rok byl na starém kontinentu podle nově zveřejněných dat agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus druhým nejteplejším v historii záznamů. Předčil jej pouze rok 2020. Evropa loni zároveň zažila rekordně teplé léto, druhé v pořadí bylo to v roce 2021.
