Venezuela vzkazuje Exxonu: Žádné další peníze platit nebudeme

Hugo Chavéz

Hugo Chavéz Zdroj: Reuters

Americký energetický koncern Exxon Mobil se s Venezuelou soudí o odškodné za majetek, který mu země v roce 2007 zabavila při znárodňování. Žádá až o 12 miliard dolarů. Podle arbitráže, kterou se zabývala Mezinárodní obchodní komora v Paříži, má Exxon nárok pouze na 908 milionů dolarů. I z této částky chce ale Caracas zaplatit jen zlomek. Exxon vkládal naděje do další arbitráže před Světovou bankou, venezuelský prezident Hugo Chávez teď ale prohlásil, že její verdikt nebude respektovat.

„Říkám vám, že my neuznáme žádné rozhodnutí tribunálu ICSID,“ poznamenal Chávez v pořadu venezuelské televize. Tribunál ICSID má v rámci Světové banky na starosti řešení sporů z investic.

Chávez americkou energetickou společnost v minulosti opakovaně obviňoval, že okrádá venezuelský lid. „Chtěli 12 miliard. Ale za co, přátelé?. My se před imperialismem a jeho chapadly nebudeme ohýbat, to byste měli chápat,“ dodal Chávez.

Zkrátka zřejmě přijdou i další firmy, které si před arbitrážním tribunálem stěžují na znárodnění projektu na těžbu ropy Cerro Negro v deltě řeky Orinoko, míní pozorovatelé. Chávezova slova chápou tak, že Venezuela odmítne verdikt ve všech zhruba 20 případech, jimž před tribunálem Světové banky čelí, včetně stížnosti dalšího amerického koncernu ConocoPhillips.

Tribunál v Paříži odmítl brát ohled na tržní cenu majetku

Mezinárodní obchodní komora (ICC) v Paříži uznala Exxonu nárok na odškodné zhruba miliardu dolarů. Caracas ale minulý týden uvedl, že Exxonu zaplatí jen kolem 255 milionů dolarů. Venezuela totiž od Exxonu požaduje některé platby, které si od přiznané částky odečetla.

Z výsledku arbitráže se zdá, že tribunál ICC podpořil názor Venezuely, podle něhož firmy, jejichž majetek je znárodněn, mají být odškodněny pouze do výše částky, kterou investovaly. Nemá se tedy brát ohled na tržní cenu, kterou by firma potenciálně mohla získat prodejem majetku. Exxon v roce 2007 uvedl, že do projektu Cerro Negro investoval kolem 750 milionů dolarů. V projektu měl podíl 42 procent.