Podobu současného světa výrazně poznamenalo právě koření, přesněji jeho nedostatek. „Koření bylo prvním globálně obchodovaným produktem. Touha po aromatických přísadách pomohla vytvořit evropské koloniální mocnosti, vedla ke vzniku vojenských, politických a ekonomických sítí,“ píše profesor historie Paul Freeman v publikaci YaleGlobal.
Ve velkém se pepř ve Vietnamu pěstuje 150 let, ale významným producentem se země stala až v devadesátých letech. Náhlý růst cen v roce 1998, kdy cena černého pepře vyletěla na více než čtyři dolary za kilogram, vedla vietnamské farmáře k ještě většímu zájmu o tuto plodinu.
Lídr trhu každoročně posílá přes hranice 15 tisíc tun pepře
Vietnamským pepřovým králem je Phan Minh Thong, pětatřicetiletý prezident firmy Phuc Sinh Corp. Firma je největším vývozcem pepře v zemi, každoročně posílá přes hranice 15 tisíc tun pepře, což odpovídá osmi procentům globálního trhu.
Phuc Sinh založili v roce 2001 tři lidé, mezi nimi Phan Minh Thong. „Začínali jsme skromně, s kapitálem jen 800 milionů dongů (asi 800 tisíc korun), pak jsme jej zvýšili na 26 miliard, pak na 45 miliard. To je ale pořád málo ve srovnání s jinými firmami ve stejném odvětví. Státní podniky mají mnohem větší kapitál a obrovské úvěrové kapacity,“ řekl Phan Minh Thong v rozhovoru pro sdružení Vietnam’s Community Development Center. Phuc Sinh hodně obchoduje s Německem. „Nejprve bylo těžké získat důvěru Němců, ale to se časem změnilo,“ napsal Phan Minh Thong na firemním webu.
| „Ostrá“ čísla |
|---|
| Vietnam je největším výrobcem a exportérem pepře na světě. Patří mu více než polovina světového trhu. Pepř exportuje do osmdesáti zemí, největšími odběrateli jsou Německo, Spojené státy a Spojené arabské emiráty. Německo z Vietnamu v roce 2013 dovezlo 26,5 tisíce tun pepře. Dalšími hlavními producenty pálivého koření jsou Indonésie, Brazílie, Indie, Malajsie a Srí Lanka. Tyto země v roce 1972 vytvořily Mezinárodní organizaci pepře. |
Objem exportu i ceny se vloni zvýšily, informuje vietnamské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova. „Jestliže se v roce 2001 tuna pepře prodávala za 900 dolarů, dnes je to 6681 dolarů. To je pro pěstitele pohádka,“ řekl předseda Vietnamské asociace pepře Do Ha Nam.
Pěstování pepře je tvrdá ruční práce. Šlahouny rostou do výšky až deseti metrů, takže při sklizni je potřeba žebřík. Ve Vietnamu navíc jen málo farmářů vlastní mechanickou drtičku pro oddělování plodů od stonků. Jak černý, tak bílý pepř pochází ze stejné rostliny. Plody pepře jsou při sklizni zelené. Černý pepř se suší na slunci, bílý pepř se vyrábí z plodů, které byly před sušením zbaveny kůry. Vietnamský pepř se pěstuje hlavně v jižních provinciích Binh Phuoc, Gia Lai, Dak Lak, Dak Nong, Dong Nai a Ba Ria-Vung Tau.
Autorka je členkou sítě GlobeReporter.org
