Viliam Buchert: EU migrační krizi nezvládá, Turecku vrací jen stovky lidí

Migrant

Migrant Zdroj: ctk/AP

Evropská veřejnost i politici se už více než rok vášnivě přou o to, zda další uprchlíky na našem kontinentu přijímat, či nikoli. Zda stavět ploty, jak chránit vnější hranice Schengenu a kolik odkud přerozdělit lidí. Pokud se ale podíváme na různá čísla, není k tomu ani potřeba další komentář, tak vidíme monumentální selhání EU.

K dnešnímu dni podle údajů UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), přijelo do zemí EU letos jen po moři přes 265 tisíc uprchlíků (další jiným způsobem). Z toho bylo 33 procent Syřanů, 17 procent Afghánců a 11 procent Iráčanů. Většina dalších migrantů byla z Afriky a Pákistánu. 51 procent bylo mužů, 31 procent dětí a 18 procent žen.

Více než rok se sice emotivně diskutuje o tom, jak chránit vnější hranice Evropské unie, ale nic se v tomto směru neděje. Proud uprchlíků spíše omezily bariéry na Balkáně. Třeba v Makedonii, která není členem EU.

Evropská unie slíbila podle kvót přesídlit 160 000 migrantů. Brusel a někteří evropští politici na tom trvají přesto, že jiné členské země to odmítají. Z Řecka a Itálie bylo od ledna do poloviny letošního července přesídleno pouhých 3056 lidí. Další uprchlíci se nechtějí nikam stěhovat především z Německa, Rakouska a Švédska, kde jsou vysoké sociální a jiné dávky. Známe to i na případu křesťanských migrantů z Iráku, kteří měli být v Česku.

Přímo ze Středního východu slíbila EU přestěhovat (po údajně náročných prověrkách) přes 22 tisíc osob. Zatím jich bylo necelých 9000. Na 80 Syřanů „zkoumá“ v tureckých uprchlických táborech i česká vláda.