Vedro zasáhlo většinu Evropy. Extrémní počasí má první oběti | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Vlna veder drtí Evropu. Extrémní počasí má první oběti

ČTK, fry

Do západní a jižní Evropy dorazila z Afriky vlna veder, která zejména ve Francii vyvolává obavy, že se bude opakovat situace z roku 2003. Tehdy si v létě vysoké teploty vyžádaly v Evropě několik desítek tisíc životů. Kromě zdravotních problémů panují obavy také z lesních požárů. Ve Španělsku čekají nyní venkovní teplotu přes 40 stupňů Celsia, k této hranici se přiblíží teploty zřejmě i ve Francii, Itálii či Německu. Vysoké teploty budou i v Česku. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vystoupají teploty na celém území republiky nad  31 stupňů Celsia, a na většině území Čech dokonce až na 37 stupňů.

Na několika místech Španělska dosahovaly už ráno teploty 29 stupňů, přes den mají mnohde překročit čtyřicítku. Na severu a v centrální části země tak budou o pět až deset stupňů vyšší, než je v těchto regionech v červnu obvyklé.

„Teploty budou stoupat, vrcholu dosáhnou o víkendu, kdy mohou vystoupit až na 44 stupňů, 42 je ale jistých,“ uvedl mluvčí španělské meteorologické agentury Aemet Fernando García. Vedra podle něj vydrží až do úterý příštího týdne.

Až čtyřicetistupňová horka očekávají dnes i v části Francie, jejíž úřady v předchozích dnech opakovaně vyzývaly zejména děti a starší lidi, aby ve vedrech zůstali doma. Paříž například nechala i v noci otevřené parky, aby si tam lidé večer mohli odpočinout. Stejně jako například Lyon informovala občany, kde jsou klimatizované veřejné prostory, například muzea. V Paříži a dalších městech pak začaly úřady zakazovat provoz starších aut či nákladních vozů, které produkují více emisí.

Řešení nedostatku bytů i stoupajících oceánů. Architekti představili šestiúhelníkové město

Ministerstvo školství kvůli horku odložilo na příští týden celostátní středoškolské zkoušky, které se měly konat ve čtvrtek a v pátek. Stovky škol a školek po celé Francii zůstanou v tyto dva dny zavřené.

Od vyhlášení výstrahy pro jih Francie zemřeli na tamních plážích po koupání v moři tři senioři, uvádí dnes na svém webu televize LCI. V pondělí nedaleko městečka Agde podlehl srdeční zástavě 70letý muž, když zrovna vycházel z vody. Podobný scénář se dvakrát opakoval v úterý, a to ve Frontignan-Plage a Carnonu. Zemřela 62letá žena a 75letý muž.

V Německu vlna veder, v některých médiích nazývaná Ulla, nejhůře zasáhne hlavně jihozápad. V Sársku a Porýní by se teploty mohly vyšplhat až na 40 stupňů, uvedla dnes agentura DPA s odvoláním na německé meteorology. Není vyloučeno, že padne teplotní rekord, minimálně pro červen. Nejvyšší teplotu v Německu dosud meteorologové zaznamenali v bavorském Kitzingenu v létě 2015, kdy naměřili 40,3 stupně. Pro červen drží s 38,5 stupně rekord obec Bühlertal, ležící nedaleko francouzského Štrasburku.

Daň za remízky má spadnout na nulu. Pomohou zadržet vodu v krajině

Teplotní rekordy pro červen se čekají dnes nebo ve čtvrtek i na západě Rakouska, kde meteorologové předpovídají kolem 37 stupňů Celsia. Už v úterý padl místní červnový rekord pro Tyrolsko, když tam naměřili 36,7 stupně.

Nedaleko Salcburku u jezera Attersee museli v noci na dnešek zachraňovat osmadvacetiletého alpinistu z Prahy, který se vydal se svým o dva roky mladším kamarádem z Českých Budějovic na vrchol hory Mahdlgupf. Mladší z horolezců se vrátil, druhý ale ve výstupu pokračoval a kolem desáté večer pro něj museli vyrazit záchranáři, uvedla agentura APA.

Lékař: Teploty nad 35 stupňů zvyšují riziko infarktu

Teploty nad 35 stupňů zvyšují riziko infarktu. Dehydrovaným pacientům se snižuje tlak a méně se prokrvují srdeční tempy. Je třeba pít a pobývat v chladnějších prostorech. Na facebooku Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) to uvedl lékař tamního oddělení akutní kardiologie Martin Kleissner. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny vyhledají každý rok lékaře kvůli vyčerpání z horkého počasí tisíce lidí.

„Teploty nad 35 stupňů mohou být rizikovým faktorem pro infarkt myokardu. Je to způsobeno zejména tím, že se pacienti dehydratují, sníží se jim tlak a může dojít i k poruše prokrvení koronárních tepen. Navíc mohou zvýšenou potivostí ztratit řadu minerálů,“ uvedl Kleissner. V posledních horkých dnech lékaři IKEM zaznamenali víc infarktů.

Nedostatek vody je pro Česko větší hrozbou než oxid uhličitý, varuje odborník

Lidé s onemocněním srdce by podle něj měli pobývat v chladnějších místnostech, s klimatizací je ale podle něj třeba zacházet opatrně. „Doporučuje se, aby klimatizace nebyla nařízená rozdílněji o více než pět stupňů proti venkovní teplotě,“ uvedl s tím, že hrozí respirační potíže, protože organismus se špatně adaptuje na rychlou změnu teploty.

Lékaři také doporučují v takovém horku vypít tři až čtyři litry neslazených tekutin. Společnost všeobecného lékařství doporučuje šest pravidel pro správný pitný režim. Pít je třeba ještě předtím, než se dostaví pocit žízně. U seniorů se navíc tento pocit ztrácí. Hlídat dostatečný příjem je třeba i u dětí.

Nestačí ale se hodně napít ráno a večer. „Příjem tekutin si musíme rozložit do celého dne. Jestliže vypijeme velké množství tekutin naráz, tělo je rychleji vyloučí,“ uvedl lékař Otta Herber ze Společnosti všeobecného lékařství. Podle lékařů ale nehrozí, že by se zdravý člověk napil moc. Nebezpečné je pít sladké nápoje, protože přebytek cukrů, kofeinu nebo minerálů organismus zatíží. Započítat do příjmu tekutin je možné i polévku, ale ne alkohol či kávu.

Podle VZP náklady na léčbu asi 1300 z jejích 5,9 milionu klientů, kteří vyhledali lékaři kvůli úpalu, úžehu nebo vyčerpání z horka, byly loni více než 1,8 milionu korun.

Autor: ČTK, fry
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!