Francouzské prezidentské volby jasně vyhrál centristický kandidát Emmanuel Macron, který v dnešním druhém kole porazil krajně pravicovou političku Marine Le Penovou. Shodují se na tom odhady zveřejněné francouzskými médii, podle nichž získal Macron okolo 65 procent hlasů, zatímco Le Penová přibližně 35 procent.
Devětatřicetiletý někdejší ministr hospodářství se tak stane nejmladším prezidentem v novodobé francouzské historii. "Dnes večer se otevírá nová kapitola naší dlouhé historie. Chtěl bych, abychom v ní znovu našli naději a důvěru," prohlásil devětatřicetiletý centristický politik ke svému vítězství.
Podle společnosti Ipsos získal zastánce užší evropské integrace 65,1 procenta, zatímco politička slibující Francouzům odchod z eurozóny a konec volného pohybu osob 34,9 procenta. Agentura Kantor Sofres Macronovi přisoudila 65,5 procenta a jeho soupeřce 34,5. Agentura AFP citovala další průzkumy, podle nichž dostal Macron až 66,1 procenta hlasů.
Macron více solidarity se sociálně slabšími a označil za svůj stěžejní úkol vrátit více morálky do politiky. "Vím o roztržkách v našem národě, které vedly některé k radikální volbě. Vím o hněvu, pochybnostech, úzkostech, které někteří vyjádřili. Je mou povinností vás vyslechnout a bojovat proti všem formám nerovnosti, zajistit vaši bezpečnost a zaručit jednotu národa," upozornil Macron.
O náladách francouzských voličů vypovídá i fakt, že podle odhadů bylo dnes do uren vhozeno 4,2 milionu neplatných hlasů. To je asi devět procent zapsaných voličů, což je rekord.
"Budu bránit Francii, její životně důležité zájmy, její image. Beru to před vámi jako závazek. Budu bránit Evropu, je to naše civilizace, která je v sázce, náš způsob žít svobodně. Budu usilovat o posílení vazeb mezi Evropou a jejími občany," zdůraznil Macron.
"Budu bojovat ze všech sil proti rozkolu, který nás podlamuje a ubíjí. Milujme Francii, od dnešního večera a pro příštích pět let budu s pokorou, obětavostí a odhodláním sloužit ve váš prospěch. Ať žije republika, ať žije Francie," uzavřel.
Podívejte se na shromáždění Macronových příznivců:
Kandidátka francouzské krajní pravice Marine Le Penová uznala svou porážku v prezidentských volbách a telefonicky blahopřála svému centristickému soupeři Emmanuelu Macronovi k vítězství.
"Francouzi si vybrali nového prezidenta republiky a volili kontinuitu. Blahopřeji mu ke zvolení a, protože mám na srdci vyšší zájmy země, přeji mu úspěch," prohlásila Le Penová v první reakci v parku Vincennes na jihovýchodě Paříže před stovkami svých příznivců."Chtěla bych poděkovat 11 milionům Francouzů, kteří mi dali svůj hlas a svou důvěru," dodala.
Vítězi prezidentských voleb srdečně blahopřál mezi prvními současný prezident François Hollande, který jej podpořil již v předvolební kampani. Během dnešního hlasování dopoledne vzkázal voličům, aby při hlasování neudělali chybu.
Podle médií zbývá Hollandeovi pro předání funkce už pouhý týden. Jeho mandát vyprší 14. května.
Předpokládá se, že oba politici se sejdou již v pondělí u příležitosti 72. výročí konce druhé světové války, kdy by společně měli položit věnec ke hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem.
Za "vítězství pro silnou, jednotnou Evropu" považuje úspěch Emmanuela Macrona v prezidentských volbách ve Francii mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Uvedl to v gratulaci centristickému kandidátovi na twitteru. Marine Le Penová vítězství svého soupeře již uznala, odhady výsledků Macronovi připisují kolem 65 procent hlasů.
"Vaše vítězství je vítězstvím pro silnou, jednotnou Evropu a pro francouzsko-německé přátelství," zněl celý Seibertův tweet. Mluvčí německé kancléřky jej zveřejnil jak v němčině, tak ve francouzštině.
Němečtí politici nadšeně reagovali na výsledek prounijního Macrona už po prvním kole prezidentských voleb. Le Penová chtěla v případě zisku prezidentského postu vyhlásit v souvislosti s EU referendum o vystoupení, což podle analytiků mohlo ohrozit samotnou existenci unie stojící právě na spolupráci Francie a Německa.
Před pár lety ho nikdo neznal a dnes se bývalý bankéř Emmanuel Macron (39) podle odhadů volebních výsledků stane nejmladším francouzským prezidentem v historii země. Působí téměř dokonale - je bohatý, krásný, inteligentní, vystudoval nejlepší vysokou školu ve Francii a má za sebou skvělou kariéru. Reprezentuje vše potřebné - nového ducha, energii, modernost, opuštění zastaralých metod. A také kompromis mezi pravicí a levicí. Jediné, co mu schází, jsou politické zkušenosti. Do popředí se Macron dostal teprve jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea, z níž vloni v srpnu odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení. Zpočátku mu nikdo moc šancí nedával, ale okolnosti mu přály. Francouzi byli hodně nespokojení s exekutivou dosluhujícího prezidenta Hollandea, k níž Macron sice dva roky patřil, ale z níž dostatečně dlouho před volbami utekl, když s reformními plány narážel na nevoli jiných členů vlády. Za svého působení ve vládě se proslavil hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy. Takzvaný loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu, která aktuálně činí 9,76 eur na hodinu. V úřadu ministra hospodářství Macron dále kritizoval francouzský sociální model v podobě 35tihodinového pracovního týdne a záruky doživotního zaměstnání ve veřejném sektoru. Také zaujal knihou Révolution, ve které představil své vize a prohlásil, že Francii je potřeba "odblokovat" a reformovat. To vše z něj učinilo jednoho z nejpopulárnějších francouzských politiků. Coby bývalý investiční bankéř je Macron novou tváří v politickém světě a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou. Chce oživit ekonomiku prostřednictvím reformy pracovního práva. Hodlá změnit zákony týkající se pracovních podmínek a omezit státní aparát. Sází na povzbuzení růstu středních vrstev jako hlavní opory demokracie, a to podporou individuální podnikavosti a osobní občanské odpovědnosti. Za základ bere kvalitní školství, rovnost příležitostí a klade důraz na soběstačnost a individuální iniciativu. Chce udržet deficit rozpočtu pod hranicí stanovenou EU, což jsou tři procenta HDP, snížit nezaměstnanost na sedm procent ze současných zhruba deseti do konce jeho prezidentského mandátu, a také snížit veřejné výdaje. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on. Poznali se na střední škole, když bylo Macronovi teprve patnáct let. Právě vztah s výrazně starší ženou se po prvním kole prezidentských voleb stal vděčným tématem světových médií. Francouzský tisk v tom vidí hlavně nekonvenčnost a vytrvalost, jež platí i pro jeho rozhodnutí bez velkých zkušeností kandidovat v prezidentských volbách. Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS). |
