Volební debakl vyvolá u labouristů „občanskou válku“, říká politolog Váška

Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku

Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku Zdroj: Reuters

Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku
Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku
Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku
Labouristé Jeremyho Corbyna utrpěli ve volbách nebývalou porážku
Britský premiér Boris Johnson s partnerkou Carrie Symondsovou.
9
Fotogalerie

Jasné volební vítězství dává britskému ministerskému předsedovi Borisi Johnsonovi silný mandát, aby se přestal ohlížet na radikální hlasy v Konzervativní straně a vrátil ji blíže k politickému středu, předpokládá politolog Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Váška. U labouristů, kteří utrpěli historickou porážku, lze očekávat velký vnitřní boj o budoucí podobu strany.

Co pomohlo konzervativcům k mnohem výraznějšímu vítězství, než předpovídaly poslední předvolební průzkumy?

Spíše než cokoliv jiného mi připadá, že se nenaplnily předpovědi z posledních zhruba dvou týdnů, které ukazovaly vzestup labouristů. Výsledek odpovídá tomu, co ukazovaly průzkumy na přelomu listopadu a prosince. Labouristům se nepodařil finiš kampaně, a konzervativcům neuškodila Johnsonova faux pas z posledních dní, tedy především jeho „útěk do lednice“ před reportérem, který jej zaskočil během kampaně při návštěvě na mléčné farmě. Ukázalo se také, že klíčovým tématem voleb byl brexit, ať pro jeho zastánce mezi voliči, nebo pro nevyhraněné voliče, kteří už chtějí mít vyřešenou otázku, která tříští britskou politiku už tři roky. Labouristé se svým hodně radikálním a ekonomicky nevěrohodným programem, navíc prezentovaným obávaným lídrem Jeremym Corbynem, nedokázali nastolit jiné téma.

Labouristé zaznamenali nejhorší volební výsledek za více než 80 let…

Středo- a severoanglické obvody, které historicky volily labouristickou stranu, ale zároveň silně podporovaly vystoupení z Evropské unie, se přebarvily z červené na modrou. Část voličů labouristů zůstala evidentně doma a část propůjčila hlas konzervativcům. Naopak v oblastech, které v referendu hlasovaly pro setrvání v EU, jsou výsledky konzervativců horší než před dvěma lety. Indentifikace konzervativců s tématem brexitu je tam mnohem silnější než kdykoli dříve.

Jeremy Corbyn odmítl ve světle volebních výsledků odstoupit. Co bude následovat?

Corbynovo postavení v čele labouristů je neudržitelné. Ve straně evidentně vypukne „občanská válka“. Většina stranického establishmentu, která už se pokusila Corbyna svrhnout krátce po jeho zvolení, se utvrdí v tom, že radikálně levicová politika není řešení, které by dokázalo ke straně přitáhnout nové voliče nebo udržet ty stávající. Ale velká část členské základy – především nejmladší členové strany, kteří přišli před několika lety a vynesli Corbyna k moci – bude chtít do čela strany zvolit někoho ze svého křídla. U labouristů propukne velmi ostrý boj o budoucí charakter strany s nepředvídatelným výsledkem.

Každopádně vzhledem k výsledkům voleb je parlament jako protiváha vládě v současné chvíli do značné míry eliminován, a tím pádem budou mít labouristé dostatek času, aby se rozhodli, co dál.

Skotská národní strana významně upevnila své postavení ve skotských volebních obvodech. Jak mohu vypadat další pokusy o vypsání referenda o nezávislosti?

SNP získala pozici, která se téměř přibližuje jejímu postavení z let 2015 až 2017. Mají 45 procent hlasů, to stále není absolutní většina. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová to ale samozřejmě vnímá jako mandát k tomu, aby okamžitě podnikla kroky k vypsání druhého referenda o nezávislosti. V krátkém horizontu se tedy dá očekávat ústavní krize. Střet mezi vládou v Londýně a Skotskem ale pravděpodobně nebude mít žádné brzké vyústění po nejbližší rok a půl. Na jaře 2021 budou volby do skotského parlamentu, v němž nyní SNP nemá většinu. Regionální volby do skotského parlamentu budou vlastně takovým zástupným referendem, případně odrazovým můstkem k dalšímu referendu. Myslím, že do té doby Skotové žádnou „katalánskou“ variantu zkoušet nebudou. Navíc v roce 2021 už se bude vědět, jak to dopadlo s brexitem.

V Severním Irsku získali poprvé v historii více hlasů proirští separatisté než unionisté. Lze i zde očekávat zvýšené separatistické tendence?

To je sice pravda, především si ale obě radikální strany výrazně pohoršily. Hlasy se masivně přelily k umírněným stranám, ať už jde o umírněné nacionalisty SDLP, nebo Alianční stranu snažící se překročil příkop mezi komunitami. Důvody jsou vnitropolitické – Severní Irsko už téměř tři roky nemá regionální vládu, protože se dvě hlavní radikální strany nedokázaly dohodnout. Prakticky se tak vládne z Londýna a Severní Irsko je reálně o svou samosprávu připraveno. A voličům to vadí.

Lze výsledky voleb interpretovat jako potvrzení výsledků referenda o brexitu?

To ne. Když sečtete hlasy stran, které žádaly realizaci vystoupení z EU bez druhého referenda, tak nedosáhly poloviny. Většina voličů nechce brexit za každou cenu, ale britský volební systém významně pomáhá nejsilnější straně.

Změní Boris Johnson poté, co dotáhne brexit do konce, směřování britské politiky?

Nejsem si jistý, že ono dotahování brexitu do konce bude snadné. Teď je to jasné – bude velice rychle prohlasovaná dohoda o brexitu tak, jak byla dojednaná, schválí ji Evropský parlament, Británie vystoupí nejpozději k 31. lednu, mezitím schválí všechnu prováděcí legislativu. Začne běžet přechodné období a Británie se bude pokoušet do konce roku vyjednat alespoň rámcovou smlouvu o budoucích vztazích. A to je velmi málo času. Boris Johnson se přitom nechal slyšet, že nehodlá žádat o prodloužení přechodného období. V něm se totiž Británie nachází v jakémsi vazalském vztahu, kdy implementuje evropská pravidla se vším všudy, ale už nemá žádný hlas. Takže zde je silná vůle přechodné období co nejvíce zkrátit. A Boris Johnson má po volbách, které představují nejlepší výsledek konzervativců za více než 30 let, i velmi silný osobní mandát. To mu dává možnost přehlížet extrémní názory ve vlastní straně. Na rozdíl od svých předchůdců tak nemusí být rukojmím radikálního brexitového křídla.

Předpokládejme, že ohledně brexitu půjde vše, jak Johnson plánuje. Změní konzervativci s Johnsonem v čele svou politiku?

Ve svém dnešním projevu se Johnson pokusil opět stylizovat do role umírněného konzervativce, kterým byl jako starosta Londýna. Posune stranu více do politického středu. Johnsonovi to nebude dělat problém, protože není nijak ideově ukotvený. Pokud se podaří vše dojednat do konce příštího roku, tak může dojít k nějaké normalizaci britské politiky. Pokud ale jednání z jakéhokoliv důvodu „vybouchnou“ a evropská otázka zůstane otevřená, půjdou klasické otázky levice versus pravice stranou.