„Z čísel je evidentní, že členové eurozóny jdou po špatné cestě. Náklady strategie takzvaně stejného řešení pro všechny jsou brutálně zjevné,“ uvedl Stephen Lewis z Monument Securities. Narážel tak na – v poslední době stále ostřeji kritizovanou – strategii úsporných opatření, které prosazovalo zejména Německo. Ta poslala slabší země eurozóny do hlubší krize a zpětným odrazem se vrátila i do země vzniku: Německá ekonomika klesla meziročně o 0,3 procenta, mezičtvrtletně stagnovala na 0,1 procenta. Německu oslabením v Europě totiž slábne odbyt i pro jeho výrobky.
Mezikvartálně dopadla ekonomika eurozóny lépe než v posledním čtvrtletí loňského roku, když klesla o 0,2 procenta
proti předchozím 0,6 procenta. Výhled se ale podle analytiků zatahuje. Nick Spiro ze Spiro Sovereign Strategy uvedl, že problémem je slabá Francie a slábnoucí Německo, které se dohromady na HDP unie podílejí z poloviny.
„K tomu přidejme rezistentní zpomalování v Nizozemsku, které na HDP přidává dalších 6,5 procenta, a je jasné, že jádro měnové unie je v horší situaci než loni,“ dodal. Recese eurozóny je nejdelší v historii, pokles se táhne už šesté čtvrtletí v řadě.
Od vývoje v eurozóně se začala zřetelněji vzdalovat Británie. Její ekonomika letos mírně rostla jak mezičtvrtletně (0,6 procenta), tak meziročně (0,3 procenta). Ze starých zemí EU se na tak dobrou úroveň nedostal nikdo.
Navíc Bank of England zvýšila odhad růstu ostrovní ekonomiky, a to poprvé od vypuknutí finanční krize. Uvedla, že přijde oživení, i když bude netypické. Království se prý daří jak konsolidovat bankovní systém, tak ozdravovat veřejné finance.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí by měla přidat na 0,5 procenta a do dvou let se dostat na dvouprocentní meziroční tempo růstu.
V Británii poslední dobou sílí hlasy volající po vystoupení země z unie. Nynější evropská statistika tomu bude jen nahrávat. Odcházející guvernér Bank of England Mervyn King včera kritizoval například plán na zavedení daně z finančních transakcí, který chce EU zavést. Velká Británie je evropská finanční velmoc. „Nevěřím, že daň nějak pomůže. Pozoruhodné je, že ani zde, v evropské komunitě centrálních bank, neznám nikoho, kdo by si myslel, že je to dobrý nápad,“ uvedl King.
Ekonomové čekají, že na slábnutí ekonomiky bude muset Evropská centrální banka opět odpovědět snížením sazeb. Ty už tento měsíc o čtvrt procentního bodu snížila na rekord 0,5 procenta.
ECB zatím předpovídá, že hospodářství eurozóny v letošním roce klesne o 0,5 procenta, po loňském poklesu o 0,6 procenta.
