Yellenová: Fed směřuje k dalšímu zvýšení úrokových sazeb

Bill Dudley, Janet Yellenová, Stanley Fischer

Bill Dudley, Janet Yellenová, Stanley Fischer Zdroj: ctk

ČTK
Americká centrální banka (Fed) směřuje k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, umožní jí to mimo jiné lepší situace na trhu práce a také příznivé vyhlídky ekonomiky. Na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole to prohlásila šéfka Fedu Janet Yellenová. Kdy se dá zvýšení úroků očekávat, ale nenaznačila.

„Ve světle pokračujícího solidního výkonu trhu práce a našeho výhledu ekonomické aktivity a inflace se domnívám, že důvody ke zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech v posledních měsících zesílily,“ řekla předsedkyně Rady guvernérů Fedu na každoročním setkání světových centrálních bankéřů. Fed se podle Yellenové nadále domnívá, že zvyšování úroků by mělo být postupné.

Finanční trhy reagovaly na slova Yellenové značnými výkyvy. Dolar nejprve prudce posílil, pak zamířil dolů, aby se následně opět vydal vzhůru. Dostal se tak až na týdenní maxima vůči euru a japonskému jenu. Po projevu šéfky Fedu výrazně kolísaly rovněž ceny akcií, které pak silnější dolar stáhl dolů. Kolem 18:30 SELČ hlavní akciové indexy ztrácely zhruba 0,4 procenta.

Někteří analytici ale upozorňují, že akcie se vydaly dolů spíš po slovech místopředsedy Rady guvernérů Fedu Stanleyho Fischera. Ten řekl, že klíčová bude zpráva o vývoji nezaměstnanosti za srpen, která bude zveřejněna na konci příštího týdne. „Myslím, že jsou to ty Fischerovy komentáře,“ uvedl k poklesu akciových indexů hlavní analytik společnosti Boston Private Wealth Robert Pavlik.

Kdy dojde ke zvýšení?

Koncem července Fed podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 0,25 až 0,50 procenta. Uvedl však, že krátkodobá rizika pro hospodářský výhled Spojených států se zmírnila. Další zasedání Fedu se budou konat v září, listopadu a prosinci.

Centrální banka loni v prosinci přikročila ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy podpořit hospodářský růst držela zhruba sedm let. Další zvyšování úroků ji ale donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.