Z Junckerova balíčku se zatím využilo 60 miliard eur, hlavně v energetice

šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker

šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker Zdroj: ctk/AP

Od září funguje Evropský fond pro strategické investice, na kterém stojí takzvaný Junckerův balíček. Podle Komise by se díky němu mělo v EU pro investice během tří let odblokovat 315 miliard eur. Zatím se povedlo zmobilizovat 60 miliard a zájem je hlavně o projekty v energetice. Česko využívá peníze z EFSI pro zlepšení úvěrových podmínek malých podniků, mohlo by se ale poohlížet po větších projektech.

Z takzvaného Junckerova balíčku mají v současné chvíli odsouhlasenou podporu ve výši devíti miliard eur projekty ve 22 zemích evropské osmadvacítky. Česká republika je mezi nimi. Dohromady by se mělo v těchto projektech mobilizovat více než 60 miliard eur.

„To je velice dobrý pokrok,“ řekl EurActivu Wilhelm Molterer, výkonný ředitel Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), na kterém investiční balíček, oficiálně nazývaný Investiční plán pro Evropu, staví.

Fond spravovaný Evropskou investiční bankou (EIB) má k dispozici 16 miliard z evropského rozpočtu, které mají vytvářet záruku za soukromé investice. K nim se přidává ještě 5 miliard eur z vlastních zdrojů EIB.

EFSI začal fungovat loni v září a během tří let by měl společně s dalšími nástroji balíčku odblokovat v EU investice za celkových 315 miliard eur. Junckerova komise si od něj slibuje oživení unijní ekonomiky.

Dvě větve EFSI

„Pětimiliardový příspěvek EIB je určen speciálně pro financování malých a středních podniků prostřednictvím Evropského investičního fondu (akciová společnost, ve které EIB drží 59 procent a Evropská komise 30 procent akcií – pozn. red.),“ vysvětlil redakci Molterer.

„Druhou větev tvoří šestnáctimiliardová záruka poskytovaná Evropskou komisí, určená na podporu investic do infrastruktury a inovací prostřednictvím EIB,“ dodal.

Jak ukazuje hodnocení investičního plánu aktuální k lednu 2016, zájem je v Evropě o obě části 21miliardového balíku.

Evidováno v té době bylo 84 dohod umožňujících financování malých a středních podniků. Je mezi nimi i smlouva mezi EIF a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou k programu COSME určenému pro tyto účely. Dohodu mají s fondem také Komerční banka a Česká spořitelna.

Podrobněji se využití EFSI v České republice a dalšímu potenciálu věnuje další článek EurActivu. Stručně lze však říci, že podle oslovených ministerstev a asociací by se v Česku našly i projekty vhodné k financování z druhé větve fondu zaměřené na infrastrukturu a inovace. Ta je určena především pro velké projekty a žadatelé se mohou obracet přímo na EIB.

Hledání inspirace

K lednu 2016 bylo v této větvi schváleno k financování 42 projektů především v zemích západní Evropy, ale také ve Finsku, Chorvatsku, Polsku nebo Slovensku.

„V Evropě je již několik projektů, u kterých můžeme hledat inspiraci. Ve Francii se fond například využívá na projekt směřující ke zlepšení energetické účinnosti domácností. Ve Španělsku EFSI financuje dlouhodobý úvěr na projekt rozvodné plynové sítě. V Irsku fond poskytuje zdroje na výstavbu nových čtrnácti zdravotních center,“ sdělila EurActivu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Dokončení čtěte na EurActiv.cz