Z rozpadu federace měli víc Češi, myslí si Slováci

26. srpna 1992 podepisují v brněnské vile Tugendhat český předseda vlády Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar dohodu o rozdělení Československa.

26. srpna 1992 podepisují v brněnské vile Tugendhat český předseda vlády Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar dohodu o rozdělení Československa. Zdroj: CTK

Tři pětiny Slováků a jen čtvrtina Čechů si podle průzkumu agentury Median myslí, že z rozdělení Československa v roce 1993 více profitovala ČR. Zhruba pětina obyvatel obou zemí má za to, že víc z rozpadu federace vytěžilo Slovensko. Téměř polovina Čechů, ale jen desetina Slováků se domnívá, že obě země vydělaly stejně.

Socioložka Oľga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě vnímá tyto výsledky spíše psychologicky s odkazem na tezi, že podle řady lidí se mají lépe vždy ti druzí. „Měli jsme pocit, že Češi mají na co navazovat,“ uvedla i s odkazem na jiné průzkumy a na rozdílnou dynamiku vývoje obou zemí.

Ekonom Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity poukázal na rozdílnou ekonomickou úroveň obou zemí v 90. letech, která se začala srovnávat. Sociolog Daniel Prokop z agentury Median k výsledkům průzkumu uvedl, že skeptičtější byli starší lidé, protože si rozdělení spojují s krizí a částečnou izolací Slovenka za vlády Vladimíra Mečiara.

O tom, že na rozdělení federace víc získalo Česko, bylo podle průzkumu přesvědčeno 58 procent Slováků a 26 procent Čechů. Obě země profitovaly stejně podle 47 procent Čechů a deseti procent Slováků. Pro Slovensko bylo rozdělení výhodnější podle 22 procent Slováků a 19 procent Čechů. Průzkum provedla agentura mezi 1200 respondenty v obou zemích.

Michal Horáček: Dnes všechno jde, ale na ničem nezáleží. To je daň za svobodu