Za dvacet let můžeme být na Marsu, věří americký prezident Obama

akce "Mars"

akce "Mars"

Z předcházejících snímků pořízených z oběžné dráhy kolem rudé planety se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života. (Foto ČTK)
Impozantní fotografie zachycují spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistála 6. srpna. Vědci odhadují, že Curiosity bude trvat asi rok, než se fyzicky dostane na úpatí hory, která je asi deset kilometrů od místa přistání. (Foto ČTK)
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí zveřejnil první barevné snímky s vysokým rozlišením, které z Marsu poslalo výzkumné vozidlo Curiosity. Na snímcích jsou duny a hora Mount Sharp tvořená vrstvami horniny. (Foto ČTK)
Jeden z prvních snímků Marsu pořízených indickou sondou Mangalján
Curiosity, Mars
36
Fotogalerie

Americký prezident Barack Obama věří ve splnění amerického plánu vyslat na Mars člověka a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi do třicátých let tohoto století. Dosluhující šéf Bílého domu svou vizi dobývání vesmíru zveřejnil na zpravodajském portálu CNN.

"Stanovili jsme jasný cíl nové kapitoly amerického počínání v kosmu: vyslat lidi na Mars a dopravit je bezpečně zpět na Zemi," napsal Obama s tím, že ambiciózní záměr počítá s tím, že lidstvo jednou na rudé planetě zůstane delší dobu.

"Dostat se na Mars bude vyžadovat pokračování spolupráce mezi vládou a soukromými inovátory, a v tom si již nyní vedeme dobře. V příštích dvou letech soukromé společnosti vyšlou vůbec poprvé astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS)," uvedl prezident. "Dalším krokem je zamířit za hranice oběžné dráhy kolem Země," upřesnil.

"Je mi potěšením oznámit, že spolupracujeme s našimi komerčními partnery na vybudování takového prostředí, ve kterému budou moci astronauti podniknout dlouhodobé mise v hlubokém vesmíru. Tyto mise nás naučí, jak mohou lidé žít daleko od Země, což je něco, co potřebujeme pro dlouhou cestu na Mars," napsal šéf Bílého domu.

Text, ve kterém popisuje očekávaný skok USA k Marsu, uvádí vzpomínkou na to, jak na dědečkově rameni mával americkou vlaječkou na astronauty vracející se na Havaj. "Doufám, že jednou takto zvednu na ramena svá vnoučata. Ale místo toho, abychom čekali na návrat našich neohrožených průzkumníků, budeme vědět, že díky nynějším rozhodnutím odletěli do kosmu ne proto, aby ho navštívili, ale aby tam zůstali," uzavřel Obama své pojednání.

Na konci září oznámil plány budoucí kolonizace Marsu miliardář Elon Musk, který je majitelem soukromé vesmírné společnosti SpaceX. Upřesnil, že SpaceX již k letům na Mars vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď. Musk sdělil, že v tom nejvíce optimistickém předpokladu očekává první let s lidskou posádkou k rudé planetě v roce 2024, o dva roky dříve chce podniknout první nákladní let.