Na ohřívání planety se největší měrou podílí člověk, potvrdily studie z posledních let. „Je to evidentní z rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, zvyšujících se naměřených teplot a lepšího porozumění klimatickému systému,“ tvrdí dnes zveřejněná pátá zpráva IPCC pro vládní činitele.
Vědci přitom o konečné podobě zprávy diskutovali během čtyři dny trvajících, prakticky nepřetržitých jednání. „Skončili jsme v pět hodin ráno,“ uvedl předseda skupiny připravující první zprávu Ta-che Čchin.
Podle posledních výzkumů se do konce století oteplí o 0,3 a ž 4,8 stupně. „V uplynulé dekádě padlo více teplotních rekordů než kdykoli předtím,“ prohlásil generální tajemník Světové meteorologické organizace Michel Jarraud.
Oteplování zpomalují oceány
Rychlost celosvětového oteplování brzdí oceány, které mezi léty 1971 a 2010 pojaly více než 90 procent tepelné energie. Vrchní vrstvy oceánu se za tuto dobu prokazatelně ohřály a vědci předpokládají, že teploty stouply i za sto let do roku 1971. Zároveň je ale podle IPCC možné, že tempo ohřívání oceánů začalo po roce 2003 zpomalovat.
Naměřené změny průměrných povrchových teplot (1901-2012)
Pokračuje také tání světových ledovců. Arktický led se nyní zmenšuje o 3,5 až 4,1 procenta za deset let. Ledovec okolo jižního pólu naopak nepatrně přibývá, i když i v Antarktidě jsou oblasti, ze kterých led mizí. „Tempo tání v jednotlivých oblastech se výrazně liší, někde se rozsah (ledovců) zmenšuje, jinde zvětšuje,“ uvádí IPCC.
Pan Ki-mun riskuje, chce prosadit průlomovou dohodu
Právě s oteplováním a táním ledovců souvisí stoupající hladina světových moří. Zatímco mezi léty 1901 a 2010 se hladina zvedla o 19 centimetrů, do konce století by měla vzrůst o dalších 26 až 82 centimetrů, tedy více, než se dosud předpokládalo. To by v případě nejhoršího předpokládaného vývoje velký problém například pro Nizozemsko. To by přišlo o skoro polovinu rozlohy, z měst jako Amsterdam, Haag či Rotterdam by se mohly stát ostrovy. Zvedání moře by o část území připravilo i Německo, zcela pod hladinou by se ocitla i současná delta Dunaje v Rumunsku.
Předpovědi vývoje globálních teplot
Zpráva se stane jedním z podkladů pro summit OSN o změnách klimatu, který na příští rok připravuje generální tajemník organizace Pan Ki-mun. O rok později by pak mělo dojít k podpisu závazné dohody o omezení produkce skleníkových plynů. „Pokus Pan Ki-muna, byť riskantní, je jedinou možností, jak s tím pohnout,“ myslí si ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan. Předchozí jednání v Kodani před čtyřmi lety totiž zkrachovala. Odborníci shodují na tom, že ještě stále lze nárůst světových teplot udržet pod dvěma stupni, což je hranice, která se považuje za kritickou.
Na dnešní předpověď IPPC příští rok navážou další zprávy navrhující konkrétní opatření, která by svět v boji s globálním oteplováním měl přijmout. Na závěr pak na podzim vyjde shrnující zpráva.
Kritici: IPCC nikoho nevystraší
Čeští vědci, kteří v Akademii věd sledovali přímý přenos IPCC ze Stockholmu, závěry panelu nezpochybňují. „Výsledky nepřinášejí v podstatě nic nového,“ komentoval zprávu předseda české meteorologické společnosti Tomáš Halenka. Dodal, že odhad růstu globálních teplot je o něco střízlivější, než starší předpovědi. „IPCC v minulosti několikrát klopýtla, důkladná revize této zprávy jí ale dodává na důvěryhodnosti,“ dodal ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.
Ne všichni ale závěry IPCC vítají. „Pochybuji, že IPCC někoho vyděsí. Je to politická organizace maskující se za věděckou skupinu,“ prohlásil Marc Morano z amerického think tanku Climate Depot. Britský kritik fenoménu globálního oteplování Andrew Montford tvrdí, že IPCC nyní ve svých předpovědích oproti minulosti uvádí jednu průměrnou teplotu pro celé desetiletí, aby mohla manipulovat s výsledky. „Výpadky v záznamech odbývají mávnutím ruky a vágními představami o ohřívání oceánu,“ dodal.
Michal Marek: Jižní Moravu už nyní trápí nedostatek vody
Pátá zpráva Mezivládního panelu ke změnám klimatu přinesla především kýžené zpřesnění dat a předpovědí, říká Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd. Hlavní hrozbu podle něj nepřestavuje růst teplot, ale nedostatek vody v některých oblastech.
E15: O finální podobě své zprávy IPCC jednala až do poslední chvíle. Nemohou kvůli tomu vzniknout pochybnosti o pravdivosti zprávy, pokud je její výsledek záležitostí dohodnutého kompromisu?
Pevně věřím, že toto nebude případ této zprávy první skupiny IPCC. Ta se totiž zabývá fyzikálními příčinami globálního oteplování a nedokážu si představit, kde by tu politika mohla hrát roli. První skupina nerozhoduje o penězích, závazcích či opatřeních. Měl by se zde pouze shrnout současný stav informací o daném fenoménu. To, že jednání trvala tak dlouho, mě nepřekvapuje, protože jednání podobných grémií dobře znám. Pokud se jednání účastní desítky lidí a každý chce říct svůj názor, tak to může být strašně dlouhé. Osten opatrnosti to ve mně opravdu nevzbuzuje.
E15: S vašimi kolegy jste zprávě řekli, že nepřináší žádné převratné informace. Je v ní přesto něco nového?
Dříve pro mě achillovou patou výzkumů o změně klimatu byly nepřesné předpovědi vývoje. Nyní se zdá, že se ty scénáře zužují do užšího vějíře, což je pro nás velmi příjemná věc. Nad podobnými zprávami si člověk vždycky znova uvědomí ‘Tak ono je to opravdu tak vážné’. Překvapilo mě, že předpovědi se stále zhoršují.
E15: Mluvíte o zhoršení. IPCC ale přitom nyní přišla s mírnější předpovědí růstu teplot, než její poslední zpráva z roku 2007.
Zvyšování teplot je jen jednou z globálních změn. V posledních letech totiž nad jevem El Niño převažoval jeho protiklad La Niña. A ta způsobí, že se v tropických oblastech Tichého oceánu objeví pole chladné vody. Je to také otázka, s jak starými daty vědci současný stav srovnávají. Pokud budu chtít zbrousit křivky v grafech, tak se podívám daleko do minulosti. Mně se naopak líbí, že ty periody nejsou tak dlouhé a ty „kličky“ v grafech jsou pak vidět.
Povodně tady byly vždycky. To, že se teď vyskytují častěji, může být i náhoda.
E15: Máme se tedy nejvíce obávat růstu teplot?
Kdybyste se zeptal konkrétně mě, čeho se nejvíce obávám, tak to teploty nebudou. Já se ani tak nebojím nějakého jednoho stupně ani se nebojím, že koncentrace CO2 leze někam strašně vysoko, bojím se toho, že nebude voda. My už to totiž vidíme i tady, máme už skutečně zásadní problémy s vodou v zemědělském systému jižní Moravy, což je nadneseně řečeno obilnice republiky.
E15: V posledních letech se ale u nás objevují častější a ničivější povodně spojované také s globálním oteplováním, pro přece o nedostatku vody nesvědčí.
To ale není v rozporu. Když se zemí provalí povodně, tak za dva za tři měsíce ani nevíte, že tam byly. Voda je pryč. Na druhou stranu bych neřekl, že častější výskyty povodní jsou ausgerechnet důsledkem globálních změn. Povodně tady byly vždycky. To, že se teď vyskytují častěji, může být i náhoda. Varovat, že tu budeme každý rok mít stoleté povodně, to bych si opravdu netroufl.
E15: IPCC uvádí, že rychlost oteplování zpomalují oceány, které většinu tepla pojmou. Kdy se toto teplo se uvolní?
Teď vlastně nabíjíme akumulační kamna. Zatím ale nevíme, co přesně se potom stane.
James Atkins: Pro boj s emisemi potřebujeme fotbalovou vášeň
