Zablokované bankomaty a hraniční kontroly. EU řeší možný řecký exit

bankomat

bankomat Zdroj: profimedia.cz

Zástupci Evropské unie pracují na krizových plánech pro případ, že se Řecko rozhodne opustit eurozónu. Pro případ nejčernějšího scénáře se už rýsují některá možná opatření. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters je ve hře například i dočasné omezení výběrů z bankomatů, znovuzavedení hraničních kontrol a blokování toků kapitálu.

Zdroje Reuters z EU shodně tvrdí, že odchod Řecka z eurozóny, pro který se vžilo označení "grexit", nepředpokládají. Připouští ale, že se v sedmadvacítce před klíčovými řeckými volbami, které proběhnou 17. června, pracuje na opatřeních, které mají zabránit případné eskalaci paniky.

Brusel členské země EU v květnu vyzval, aby se každá sama připravila na možné řecké opuštění eura. Pracuje se ale i na centrálních opatřeních. Obavy jsou hlavně z případného runu na banky a masivních přesunů kapitálu.

O možném odchodu Řecka z eurozóny čtěte:

Grexit, geuro, drachmy, lepta: loučení Řecka s eurem se blíží

Střední a východní Evropa se připravuje na "grexit"

Na možný odchod Řecka z eurozóny se připravují velké firmy

Evropští finanční představitelé proto podle Reuters zvažují i případné zavedení limitů pro výběry z bankomatu. „Analyzujeme takovou možnost,“ uvedl zdroj Reuters. Ve hře je opuštění Schengenských dohod a znovuzavedení kontrol pohybu osob na hranicích. Bude ale nutné mimo jiné zjistit, jestli by takto radikální opatření byla právně možná.

Barroso tlačí na vznik bankovní unie

Vedle možného odchodu Řecka z eurozóny jsou dalším aktuálním ústředním tématem Evropy problémy španělských bank. Hlavně kvůli nim se po společných pravidlech pro rozpočtovou zodpovědnost států začíná v Evropě intenzivně mluvit i o vzniku bankovní unie. Ta má mimo jiné vést ke společným celoevropským garancím vkladů a de facto ke společnému evropskému řešení problémů bank jednotlivých zemí.

Předseda Evropské komise José Barroso v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že EU potřebuje jít ještě dál, než kam směřují návrhy Evropské komise z minulého týdne řešící potíže krachujících bank. Regulátoři by podle nich měli dostat větší pravomoci. Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli třeba víc tlačit i jejich věřitele.

Pokud si má ale EU vzít lekci ze současné dluhové krize, pak musí podle Barrosa přistoupit k hlubší integraci. „Myslím, že nyní máme podmínky, abychom šli dál,“ podotkl Barroso. Dříve tomu tak prý nebylo, ale dnes si členské státy podle něj mnohem víc uvědomují potřebu pokročit v integraci, zejména pak v eurozóně. „To je jedna z lekcí z této krize,“ dodal šéf EK.

Bankovní unie naráží na kritiku Británie

Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky je tak stále více evidentní, že buď dojde k mnohem hlubší integraci eurozóny včetně vytvoření bankovní unie a posílení fiskální unie, nebo se celý společný měnový prostor rozpadne.

„Zastánci evropské integrace si to stále více uvědomují a současnou situaci cítí jako šanci hlubší integraci prosadit. Navíc nelze opomenout, že zástupci orgánů EU hrají o své vlastní pozice a není tedy divu, že tak horlivě podporují hlubší integraci,“ uvedl Hatlapatka.

Kritický je k plánu Londýn. Ministr financí George Osborne trvá na tom, že Británie nebude součástí žádné bankovní unie, v níž by daňoví poplatníci ručili za rekapitalizaci bank eurozóny nebo ve které by britské banky byly dány pod dohled unijního supervizora. Barrosovy plány vytvořit dohledový orgán by daly EU pravomoc uvalit ztráty na držitele obligací bez schválení národními regulátory.