Hackeři se nabourali do německých vládních sítí | E15.cz

Zahraniční hackeři se nabourali do německých vládních sítí

Zahraniční hackeři se nabourali do německých vládních sítí
Hacker
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Zahraničním hackerům se podle německých médií podařilo nabourat do počítačových sítí spolkových ministerstev zahraničí a obrany. Útok, za nímž zřejmě stojí ruská skupina APT28, možná trval celý rok a hackeři při něm odcizili i některá data. O případu informují deník Süddeutsche Zeitung nebo agentura DPA.

Útočníkům se do zabezpečených sítí německé vlády podařilo dostat škodlivý software. Bezpečnostní činitelé útok odhalili v prosinci.

Německé úřady čelily útokům hackerů i v minulosti, kdy se internetovým útočníkům podařilo proniknout například do sítě parlamentu. Napadení serverů klíčových ministerstev může mít ale potenciálně výrazně dramatičtější dopady.

Ruští hackeři zasáhly do politiky v USA, Francii nebo v Německu

FRANCIE

- Loni v dubnu odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Informaci potvrdil i šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi. Všechny hackerské útoky se podle Mahjoubiho podařilo odvrátit. Útoky byly zaznamenány už v prosinci 2016, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy. Podle japonské firmy za útoky stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem, jiný název pro skupinu APT28, jež údajně v poslední době útočila v Německu)), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění vytrvale odmítá.

Hackeři napadli Teslu, přes její cloud těžili kryptoměny

- Macron ve druhém kole voleb v květnu porazil šéfku krajní pravice Marine Le Penovou, s níž Moskva sympatizovala. Ruský prezident Vladimir Putin měsíc před prvním kolem voleb Le Penovou oficiálně přijal v Moskvě. Le Penová podle svých slov Putina obdivuje a patří k těm politikům, kteří obhajují sblížení s Ruskem a schvalují ruskou anexi Krymu v roce 2014.

NĚMECKO

- Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen loni na jaře hovořil o tom, že je možné, že Rusko se svými zásahy pokusí ovlivnit parlamentní volby, které se konaly v září. Německé tajné služby před tímto nebezpečím varovaly kvůli hackerskému útoku na internetové stránky německého Spolkového sněmu, za kterým stála zřejmě ruská skupina APT28 podporovaná ruskými úřady.

- Hackerským útokům v minulosti čelila i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) těsně před volbami oznámil, že německé úřady nemají poznatky o tom, že by se Rusko pokusilo zasáhnout do předvolebního boje. S vazbami na Rusko se netají pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu, když získala 12,6 procenta hlasů, a do národního parlamentu se přitom dostala poprvé. Podle médií až třetina jejích voličů patřila k ruské komunitě žijící v Německu.

Pomsta za dopingové vyloučení? Ruská rozvědka napadla olympijské počítače

- Dnes německá média informovala, že zahraničním hackerům se podařilo nabourat do počítačových sítí spolkových ministerstev zahraničí a obrany. Útok, za nímž údajně stojí opět ruská skupina APT28, možná trval celý rok a hackeři při něm odcizili i některá data.

USA

- V říjnu 2016 vypukl skandál kolem údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb. Administrativa prezidenta Baracka Obamy tehdy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby v USA. Prezident Vladimir Putin osočení Ruska označil za předvolební rétoriku Bílého domu a za snahu administrativy dosluhujícího prezidenta Obamy odvést pozornost od vlastních problémů. V listopadových volbách nakonec demokratku Hillary Clintonovou porazil republikán Donald Trump, který se funkce prezidenta ujal v lednu 2017. USA v prosinci 2016 v odvetě za údajné ruské hackerské útoky na e-maily Demokratické strany a Clintonové vypověděly 35 ruských diplomatů.

- Naplno se kauza rozhořela v lednu 2017, když americké tajné služby - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní agentura pro bezpečnost (NSA) - zveřejnily část své zprávy. V ní dospěly k závěru, že kampaň, která měla ovlivnit předloňské prezidentské volby v USA, nařídil Putin. Cílem prý bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit Clintonovou.

Spojené státy obviňují Moskvu z kyberútoků. Kreml: Je to rusofobní postoj

- Klíčovými postavami skandálu byli bývalý šéf FBI James Comey, kterého americký prezident Donald Trump v květnu nečekaně odvolal, a rovněž bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn. Několik dní po zveřejnění zprávy americká média informovala, že se Flynn scházel s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Flynn nakonec v únoru 2017 odstoupil. O týden později ministerstvo spravedlnosti pověřilo bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, aby vedl zvláštní vyšetřování možné spolupráce mezi Ruskem a zástupci Trumpovy předvolební kampaně. Šetření vedou i kongresové výbory. Klíčovou postavou se také stal Trumpův zahraničně politický poradce George Papadopoulos, jehož FBI také usvědčila ze lži. Obviněni byli rovněž bývalý šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort a jeho spolupracovník Rick Gates, Trumpův syn Donald před justičním výborem Senátu přiznal, že se v roce 2016 sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, protože mohla disponovat kompromitujícími informacemi o Clintonové. Schůzce byli přítomni i Trumpův zeť Jared Kushner a Manafort.

- Před necelými dvěma týdny USA dnes obvinily 13 ruských občanů a tři ruské subjekty z vměšování do prezidentských voleb. Americký prezident Donald Trump v této souvislosti poprvé uznal, že Rusko se vměšovalo do americké politiky před prezidentskými volbami v roce 2016.

Autor: ČTK
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!