Na webu Immigration New Zealand se v běžný měsíc registrovaly zhruba tři tisíce britských občanů, kteří tak nezávazně projevili zájem o pracovní nebo studentské vízum či možnost v zemi investovat. Nyní ale tato čísla již neplatí. Za 49 dní po britském referendu o vystoupení z Evropské unie si na webu o podrobné informace k možnostem imigrace požádalo přes 10 600 Britů. Loni stejnou dobou jich bylo 4 600.
Vůbec největší nárůst registrací zaznamenaly stránky hned v den vyhlášení výsledků referenda. Za jediný den se přihlásilo 998 zájemců z Británie, den před referendem jich bylo jen 109.
Deník The New Zealand Herald věnoval situaci titulní stranu svého pondělního vydání s titulkem „Britská invaze“. „Předpokládám, že po brexitu, a pokud v Americe vyhraje (prezidentský kandidát Donald) Trump, nastane růst zájmu, kteří chtějí odejít na Nový Zéland,“ řekl listu sociolog Paul Spoonley.
„Stejné to bylo během Bushových let s Američany, myslím si, že během tří až pěti let zaznamenáme významný nárůst počtu imigrantů z Británie i USA,“ dodal.
Britové tradičně tvořili největší národností skupinu imigrantů, kteří se na Novém Zélandu usazovali natrvalo. V roce 2014 je ale předběhli Číňané, stále významnější část příchozích tvoří i Indové. V uplynulém měsíci úřady přijaly 272 britských žádostí o trvalý pobyt, zatímco čínských bylo 566.
Že mnoho Britů o stěhování vážně uvažuje, dokládá i prudký růst návštěvníků realitního webu realestate.co.nz. Týden před referendem a týden po něm zaznamenal provozovatel nemovitostního webu nárůst návštěv z Británie o 27 procent. Téměř stejný růst zájmu o novozélandské reality projevovali Američané v období od začátku února do konce června, během toho, jak prezidentská kampaň v USA nabírala na síle.
