Zájem o minijobs v Německu ochabuje

Povzbudivé je, že polovina těchto minijoberů přešla do zaměstnání, které jim vyneslo minimální mzdu zavedenou právě na začátku roku 2015. Podstatnou část úbytkových čísel mají na svědomí absolventi, kteří si při studiu touto formou jen přivydělávali. Podle spolkového Úřadu práce a sociálního zabezpečení se do nezaměstnanosti dostalo jen deset procent lidí, kteří se rozhodli upustit od této formy výdělku. Ke zbytku se řadí například lidé, kteří začali své vlastní podnikání, odstěhovali se do zahraničí nebo jsou již v důchodu.

„Počet obyvatel hlavního města, kteří se spoléhají výhradně na minijobs, v maloobchodním sektoru klesl o více jak tři procenta. Gastronomie zaznamenala úbytek o 4,4 procenta,“ řekl deníku Berliner Morgenpost Doris Wiethölter z Úřadu práce a sociálního zabezpečení. Oproti tomu se v maloobchodě zvýšil počet zaměstnanců s minimální mzdou o více než pět procent, v gastronomii to bylo dokonce téměř o třináct procent. Wiethölter hodnotí tento vývoj jako pozitivní důsledek zavedení minimální mzdy. Mluvčí sdružení podnikatelů Berlína a Braniborska Carsten Brönstrup to vidí jako výraz flexibility na trhu práce a následné zvýšení poptávky po práci vzhledem k dobré ekonomické situaci. V Berlíně ale podíl lidí, kteří žijí jen z příjmů z minijobs, činí jen necelých deset procent, což je podstatně nižší číslo než celostátních třináct.

„Je důležité, aby co nejvíce lidí využívající minijobs přešlo na pracovní místa s minimální mzdou,“ řekl senátor Dilek Kolat (SPD). „Žádný člověk nemůže vyžít jen z příjmu z minijobs. Navíc ještě když se stará o rodinu. Nyní se nacházíme v dobrém Berlíně, ale naše hlavní město je zároveň i hlavním městem nejistého zaměstnání,“ dodává Kolat.