Zákon na ochranu zvířat rozhádal polskou vládu. Kaczyńského strana nevylučuje předčasné volby

Polský premiér Mateusz Morawiecki přijíždí na jednání rozhádaných představitelů vládní koalice.

Polský premiér Mateusz Morawiecki přijíždí na jednání rozhádaných představitelů vládní koalice. Zdroj: Reuters

Ani středeční jednání nezažehnala polskou vládní krizi. Koalici Práva a Spravedlnosti (PiS) a stran Solidární Polsko (SP) a Dohoda, které hlavní vládní partaji zajišťují většinu v Sejmu, v poslední době rozdělují personální i ideologické spory. Hlavním důvodem stupňování napětí je však boj o moc. Premiér Mateusz Morawiecki si patrně nedokáže poradit s šéfem SP a ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. V posledních dnech se tak dokonce objevily spekulace o tom, že by lídr PiS Jarosław Kaczyński mohl vstoupit do vlády a situaci urovnat.

Roztržku v koalici přitom naplno odstartoval právě Kaczyńským prosazovaný návrh zákona na ochranu zvířat, který zahrnuje zákaz kožešinových farem, používání zvířat v cirkusech a rituálních porážek. Úprava sice prošla dolní komorou parlamentu, nehlasovali pro ni ale jak poslanci dvou menších stran, tak i někteří zákonodárci PiS. Svůj krok proti vůli známého milovníka koček zdůvodňovali ochranou polských chovatelů a potravinářů.

Málokdo však pochybuje o tom, že legislativa byla jen záminkou. PiS se dostala do složité situace už před rokem ve volbách, když ztratila majoritu v Senátu a oslabila i v Sejmu. V květnu, při dohadech o konání prezidentských voleb v době koronavirové pandemie, se vzbouřil předseda Dohody Jaroslaw Gowin, který vzápětí skončil na pozici vicepremiéra.

Nyní stále více vzdoruje mocný Ziobro, jenž je v některých otázkách radikálnější než PiS. V létě například vzbudil pozornost iniciativou k vypovězení Istanbulské smlouvy. „Kontroluje celý právní systém – od úřadu prokurátora, přes hlavní justiční orgány až po jmenování jemu blízkých osob na posty předsedů soudů. Z této pozice může představovat velkou hrozbu i pro lidi z vládní strany,“ komentoval pozici ministra pro slovenský deník Sme Filip Pazderski z polského Institutu veřejných otázek.

Kvůli vyhrocení situace se dokonce hovoří o možném pádu vlády a nových volbách. „Právo a spravedlnost je připraveno na všechny scénáře. Chceme spolupracovat, abychom mohli realizovat program, ale tato spolupráce musí být konstruktivní,“ uvedla podle agentury PAP po posledním jednání mluvčí strany Anita Czerwińska.

Odborníci míní, že možnost rozpadu vlády není příliš pravděpodobná, protože malé strany se budou chtít udržet u moci a na výhodných postech. I úvahy o možném nástupu Kaczyńského na pozici místopředsedy vlády pro bezpečnostní otázky berou experti spíše s rezervou. Podle nich má stále dostatečnou autoritu i ze zákulisí. Vesměs se zároveň shodují na tom, že současné mocenské třenice jsou předzvěstí boje o nástupce polské šedé eminence.

Stávkující horníci

Polské vládě roste další problém. V dolech státní uhelné společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG) stávkuje stále více horníků proti kvůli plánovaným krokům vlády souvisejícím s uzavíráním uhelných dolů. Ve středu se protesty rozšířily do desítky míst a zapojily se do nich více než dvě stovky havířů.

Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Tento měsíc ale ohlásilo rychlejší odchod od uhlí, než bylo původně plánováno. Země je v současnosti na elektrické energii z uhlí závislá ze 73 procent, za deset by poměr měl spadnout na 56 procent a za dvacet na 28 procent. Při scénáři vysokých cen emisních povolenek by to mohlo být dokonce 37, respektive jedenáct procent.

Země očekává, že během příští dekády získá na šedesát miliard zlotých z unijního fondu, který má odklon od uhlí členským státům ulehčit. Varšava hodlá investovat 150 miliard zlotých (904 miliard korun) do výstavby svých prvních jaderných elektráren.