Bradley Manning už byl shledán vinným ze špionáže a krádeže důvěrných státních dokumentů. Hlavního obvinění z napomáhání nepříteli ho sice minulý týden soud zbavil, nicméně stále Manningovi hrozí trest ve výši až 90 let vězení. Konečná výše trestu bude podle expertů v neposlední řadě záviset na tom, nakolik se žalobcům podaří prokázat konkrétní dopady Manningova provinění.
Přiliš úspěšní zatím nejsou. Předsedkyně soudu Denise Lindová ve středu smetla se stolu důkazy vládních expertů o tom, že vyzrazení citlivých dokumentů mělo „hrozivý důsledek“ pro americkou zahraniční politiku. Takové důsledky by prý soud vzal na vědomí jen tehdy, pokud by se prokázala přímá příčinná a časová souvislost.
S nepořízenou od soudu odešel náměstek ministra zahraničí Patrick Kennedy, který tvrdil, že Manningovy informace na serveru WikiLeaks i nyní, dva roky po zveřejnění, americkou diplomacii poškozují. Lindová odmítla i svědectví Kennedyho kolegy Michaela Kozaka, podle něhož po Manningově „zradě“ jsou někteří cizinci, včetně ochránců lidských práv, při styku s americkými diplomaty opatrnější.
Na pomoc nyní žaloba povolala armádního experta na militantní islám Youssefa Aboul-Eneina, který je autorem studie „Militantní islámská ideologie“ a poradcem Pentagonu pro boj s terorismem. Jeho svědectví má prokázat, že Manning americké zájmy skutečně poškodil a zaslouží si trest.
Manning byl minulý týden shledán vinným z devatenácti případů špionáže a krádeže. Obhájcům se mezitím podařilo některá obvinění sloučit, takže původní maximální trest 136 let vězení byl z rozhodnutí Lindové snížen na 90 let.
