„Od toho se Evropská komise dost zásadně odchýlila a vytvořila systém automatický a obligatorní (závazný). Je řada členských zemí, které do této chvíle daly najevo, že to je něco, co jim dělá problém,“ řekl český ministr. Komise ve svém návrhu z minulého týdne předpokládá v případě potřeby přerozdělování uprchlíků z nejpostiženějších zemí do jiných států EU na základě klíče sestaveného podle velikosti populace daného státu, výkonu jeho ekonomiky, míry nezaměstnanosti a podobně.
Státy EU podle Zaorálka nezpochybňují existenci společného problému, kterým je současná masivní migrační vlna a který je třeba společně zvládnout. „Na druhé straně jde o to, abychom se na způsobu, kterým to děláme, dohodli. Není možné, aby to bylo takto nařízeno,“ míní ministr.
Zaorálek: Nesouhlasí Pobaltí, Nizozemsko, Portugalsko a další
Česku vadí také to, že by nemělo plně pod kontrolou, koho na své území pouští. Svůj odpor ke „kvótám na uprchlíky“ dává hlasitě najevo společně s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny, připomněl Zaorálek. Proti, i když s různými zdůvodněními, vystupují podle něj také tři pobaltské země, dále Portugalsko a Nizozemsko a už v pondělí dala svůj nesouhlas najevo Francie.
„Rýsuje se řada zemí, které poměrně shodně, byť různými slovy, poukazují na podobný problém,“ uvedl Zaorálek.
Francouzský prezident Hollande během návštěvy Berlína prohlásil, že imigrační kvóty „nepřicházejí vůbec v úvahu“. Na druhou stranu se prý nebrání spravedlivějšímu přerozdělení uprchlíků. Německá kancléřka Angela Merkelová, která se s Hollandem sešla, připustila, že otázka příjmu běženců vyžaduje komplexnější zhodnocení.
Návrh nové migrační agendy je strategickým materiálem. Na jeho základě chce Evropská komise připravit konkrétní první návrhy, první ještě do konce tohoto měsíce. Ty budou ve většině případů vyžadovat souhlas kvalifikované většiny zemí EU, Česko samotné by je nemohlo blokovat. Kvalifikovaná většina odpovídá 15 zemím unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů.
