Zaorálek si předvolal velvyslance Ruska. Kvůli sankcím i vnímání invaze | E15.cz

Zaorálek si předvolal velvyslance Ruska. Kvůli sankcím i vnímání invaze

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ruskému velvyslanci v ČR Sergeji Kiseljovovi řekl, že je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z EU, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa, který má za hrubě zkreslený. Zařazení čtyř českých politiků na seznam Česko podle něj pokládá za neodůvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.

Kiseljov podle Zaorálka popsal vznik sankčního seznamu, který čítá celkem 89 jmen evropských politiků a diplomatů.

Z Česka jsou na něm bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Vznikal prý rok a půl a jsou na něm osoby, které podle Moskvy sehrály nějakou roli nebo podporovaly „převrat na Ukrajině“.

Podle Zaorálka má tato černá listina nebezpečnou souvislost s dokumentem ruské státní televize o dosud neznámých stránkách Varšavské smlouvy. Invaze vojsk paktu v srpnu 1968 byla podle něj zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté, jak snímek mluví o tehdejší československé opozici.

„Podstatou toho seznamu má být to, že jsou to ti, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco ten film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů,“ uvedl šéf diplomacie. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie a nasazování „zlé psí hlavy“ Západu v Rusku ho velmi znepokojují.

Vysvětlení žádal i Sobotka

„Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet s událostmi,“ prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy.

Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968.

Moskva je zklamána popraskem v EU
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes vyčetl Evropské unii, že se v aféře okolo černé listiny Evropanů se zákazem vstupu do Ruska chová „absurdně“ a „neeticky“. Na seznam byli podle něj zařazeni ti evropští politici, kteří podporovali „převrat na Ukrajině“, jak Moskva říká svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 po střelbě do opozičních demonstrantů.
„Seznam jsme předali na žádost Evropské unie jako důvěrný, ale okamžitě unikl do tisku. A unie, která obvykle úniky nekomentuje, jej radostně komentovala. Vidím v tom porušení etických norem,“ řekl Lavrov po moskevské schůzce s šéfem italské diplomacie.
Ministr odmítl tvrzení, že EU zavedla sankce proti Rusku na základě jakéhosi práva, zatímco ruské odvetné sankce jsou prý naprosto nelegitimní - to je podle něj absurdní logika. Podle Lavrova Rusko jen recipročně odpovědělo na jednostranný krok EU, která zavedla sankce proti 150 Rusům, a to ještě zdrženlivě, neboť na ruském seznamu je jen 89 jmen.

Premiér Bohuslav Sobotka o víkendu označil sankční seznam za odpověď na protiruské sankce EU zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině. Tuto souvislost připustila i Moskva.

„Ten krok byl pro nás do značné míry překvapivý, neodpovídá to běžné diplomatické praxi. U těch konkrétních lidí pro to není žádná opora z pohledu mezinárodního práva, takže myslím si, že je zcela namístě, aby velvyslanec Ruska v České republice vysvětlil postup ruské vlády,“ řekl.

Návrat k propagandě ve stylu SSSR?

Dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968. Do ČSSR se podle ní chystalo vtrhnout NATO a tehdejší opozici líčí jako esesáky, fašisty a kolaboranty.

„Velmi bychom si nepřáli, aby ruská vláda nebo ruská média zkreslovala to, k čemu došlo v srpnu 68. To byla jednoznačně okupace, odehrálo se to proti vůli tehdejší československé vlády, proti vůli našich občanů,“ poznamenal k filmu ministerský předseda.

Historici tento dokument označili za návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu. Odsoudil ho dnes i europoslanec a zahraničněpolitický mluvčí hnutí ANO Pavel Telička. Film podle něj „hrubým a propagandistickým způsobem zkresluje tehdejší skutečné události a manipuluje s důvody vpádu vojsk do naší země“.

„Společně s neodůvodněným zařazením některých českých a evropských politiků na tzv. černou listinu jde o další důkaz chřadnutí ruské demokracie a nástupu brežněvovského myšlení a chování,“ soudí Telička.

Snímek odsoudilo také slovenské ministerstvo zahraničí. „Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. (…) Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii,“ uvedlo v prohlášení.

Za okupaci z roku 1968 se jako poslední omluvilo Rusko
Přehled omluv zemí, které se zapojily do okupace Československa v srpnu 1968 (řazeno abecedně):
BULHARSKO
V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci.
MAĎARSKO
Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy.
NDR
Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí.
POLSKO
Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa v roce 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i loni zesnulý komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski.
RUSKO
Nejdéle čekaly Česká republika a Slovensko na ruskou omluvu. První ohlasy ze sovětské strany se ale objevily již v prosinci 1989. Prezident SSSR Michail Gorbačov na tiskové konferenci v Miláně označil Pražské jaro v roce 1968 za proces demokratizace, obnovy a humanizace společnosti a řekl, že reakce sovětského vedení na vývoj v ČSSR v roce 1968 „nebyla zcela adekvátní“. V únoru 2006 označil Gorbačov likvidaci československého „socialismu s lidskou tváří“ v roce 1968 za chybu.
V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí. Jelcin nicméně při své pražské návštěvě v srpnu 1993 v doprovodu českého prezidenta Václava Havla položil na Klárově kytice k pamětní desce Marie Charouskové, jedné z 80 obětí prvních týdnů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Na počátku března 2006 při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V srpnu 2008 pak tehdejší předseda horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Sergej Mironov označil okupaci v roce 1968 za chybu. „Tanky tenkrát nebojovaly s nepřítelem, ale s politickou ideou, a to je znak slabosti,“ prohlásil.
Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.