Zaorálek si předvolal velvyslance Ruska. Kvůli sankcím i vnímání invaze
Kiseljov podle Zaorálka popsal vznik sankčního seznamu, který čítá celkem 89 jmen evropských politiků a diplomatů.
Z Česka jsou na něm bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Vznikal prý rok a půl a jsou na něm osoby, které podle Moskvy sehrály nějakou roli nebo podporovaly „převrat na Ukrajině“.
Podle Zaorálka má tato černá listina nebezpečnou souvislost s dokumentem ruské státní televize o dosud neznámých stránkách Varšavské smlouvy. Invaze vojsk paktu v srpnu 1968 byla podle něj zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté, jak snímek mluví o tehdejší československé opozici.
„Podstatou toho seznamu má být to, že jsou to ti, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco ten film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů,“ uvedl šéf diplomacie. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie a nasazování „zlé psí hlavy“ Západu v Rusku ho velmi znepokojují.
Vysvětlení žádal i Sobotka
„Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet s událostmi,“ prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy.
Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968.
| Moskva je zklamána popraskem v EU |
|---|
| Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes vyčetl Evropské unii, že se v aféře okolo černé listiny Evropanů se zákazem vstupu do Ruska chová „absurdně“ a „neeticky“. Na seznam byli podle něj zařazeni ti evropští politici, kteří podporovali „převrat na Ukrajině“, jak Moskva říká svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 po střelbě do opozičních demonstrantů. |
| „Seznam jsme předali na žádost Evropské unie jako důvěrný, ale okamžitě unikl do tisku. A unie, která obvykle úniky nekomentuje, jej radostně komentovala. Vidím v tom porušení etických norem,“ řekl Lavrov po moskevské schůzce s šéfem italské diplomacie. |
| Ministr odmítl tvrzení, že EU zavedla sankce proti Rusku na základě jakéhosi práva, zatímco ruské odvetné sankce jsou prý naprosto nelegitimní - to je podle něj absurdní logika. Podle Lavrova Rusko jen recipročně odpovědělo na jednostranný krok EU, která zavedla sankce proti 150 Rusům, a to ještě zdrženlivě, neboť na ruském seznamu je jen 89 jmen. |
Premiér Bohuslav Sobotka o víkendu označil sankční seznam za odpověď na protiruské sankce EU zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině. Tuto souvislost připustila i Moskva.
„Ten krok byl pro nás do značné míry překvapivý, neodpovídá to běžné diplomatické praxi. U těch konkrétních lidí pro to není žádná opora z pohledu mezinárodního práva, takže myslím si, že je zcela namístě, aby velvyslanec Ruska v České republice vysvětlil postup ruské vlády,“ řekl.
Návrat k propagandě ve stylu SSSR?
Dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968. Do ČSSR se podle ní chystalo vtrhnout NATO a tehdejší opozici líčí jako esesáky, fašisty a kolaboranty.
„Velmi bychom si nepřáli, aby ruská vláda nebo ruská média zkreslovala to, k čemu došlo v srpnu 68. To byla jednoznačně okupace, odehrálo se to proti vůli tehdejší československé vlády, proti vůli našich občanů,“ poznamenal k filmu ministerský předseda.
Historici tento dokument označili za návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu. Odsoudil ho dnes i europoslanec a zahraničněpolitický mluvčí hnutí ANO Pavel Telička. Film podle něj „hrubým a propagandistickým způsobem zkresluje tehdejší skutečné události a manipuluje s důvody vpádu vojsk do naší země“.
„Společně s neodůvodněným zařazením některých českých a evropských politiků na tzv. černou listinu jde o další důkaz chřadnutí ruské demokracie a nástupu brežněvovského myšlení a chování,“ soudí Telička.
Snímek odsoudilo také slovenské ministerstvo zahraničí. „Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. (…) Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii,“ uvedlo v prohlášení.
| Za okupaci z roku 1968 se jako poslední omluvilo Rusko |
|---|
| Přehled omluv zemí, které se zapojily do okupace Československa v srpnu 1968 (řazeno abecedně): |
| BULHARSKO V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci. |
| MAĎARSKO Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy. |
| NDR Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí. |
| POLSKO Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa v roce 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i loni zesnulý komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski. |
| RUSKO Nejdéle čekaly Česká republika a Slovensko na ruskou omluvu. První ohlasy ze sovětské strany se ale objevily již v prosinci 1989. Prezident SSSR Michail Gorbačov na tiskové konferenci v Miláně označil Pražské jaro v roce 1968 za proces demokratizace, obnovy a humanizace společnosti a řekl, že reakce sovětského vedení na vývoj v ČSSR v roce 1968 „nebyla zcela adekvátní“. V únoru 2006 označil Gorbačov likvidaci československého „socialismu s lidskou tváří“ v roce 1968 za chybu. |
| V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí. Jelcin nicméně při své pražské návštěvě v srpnu 1993 v doprovodu českého prezidenta Václava Havla položil na Klárově kytice k pamětní desce Marie Charouskové, jedné z 80 obětí prvních týdnů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. |
| Na počátku března 2006 při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V srpnu 2008 pak tehdejší předseda horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Sergej Mironov označil okupaci v roce 1968 za chybu. „Tanky tenkrát nebojovaly s nepřítelem, ale s politickou ideou, a to je znak slabosti,“ prohlásil. |
