Jak se žije v Íránu? Teokratická propaganda, tvrdá cenzura a brutální potlačování nepokojů
- Napětí mezi USA a Íránem roste kvůli jadernému programu a hrozbám vojenského zásahu.
- Írán obnovil rozhovory s USA o jaderném programu, ale obě strany mají odlišné požadavky.
- Írán čelí protestům proti vládě, které potlačuje brutální silou. Jak to momentálně v Teheránu vypadá? Podívejte se na fotografie.
V posledních týdnech se napětí mezi Spojenými státy a Íránem opět vyostřilo, zejména kvůli íránskému jadernému programu a pokračujícím hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. USA, které již v minulosti podnikly vojenské kroky proti Íránu, posilují svou vojenskou přítomnost v regionu a uvažují o vyslání druhé úderné skupiny letadlové lodi do oblasti.
Trump zopakoval, že pokud nedojde k dohodě o omezení íránského jaderného programu, bude následovat „něco hodně drsného“. Tento přístup americké administrativy přiměl Írán k obnovení nepřímých rozhovorů o jaderném programu, které se opět zaměřují na požadavky USA na zastavení obohacování uranu a další otázky, jako je balistický program a podpora ozbrojených skupin v regionu.
Spojené státy trvají na uzavření dohody, která by Íránu zabránila v získání jaderné zbraně, zatímco Teherán odmítá přestat obohacovat uran a zároveň požaduje zrušení sankcí, které na něj uvalily USA.
Jednání se obnovila po několika měsících, ale obě strany mají velmi rozdílné požadavky. Íránský prezident Masúd Pezeškján opakovaně zdůraznil, že Írán má právo pokračovat v obohacování uranu pro mírové účely a že jeho země se nehodlá podřídit „přehnaným požadavkům“ západních zemí.
Brutální protesty
Kromě jaderného programu Írán rovněž čelí vnitropolitickým tlakům v podobě protestů proti vládě. Ty se režim snaží brutálně potlačovat, což má za následek vysoký počet obětí.
Rozsáhlé protivládní protesty vypukly v Íránu v prosinci. Lidé vyšli do ulic nejdříve kvůli vysoké inflaci a katastrofální hospodářské situaci, později se přidaly výzvy ke konci íránského vedení v čele s nejvyšším vůdcem, 86letým ajatolláhem Alím Chameneím. Režim dokonce odřízl zemi od internetu a zablokoval komunikaci se zahraničím, aby zabránil světu získat přehled o rozsahu násilí, jímž bezpečnostní složky protesty potlačují.
Írán je islámská republika s autoritářským teokratickým režimem, kde nejvyšší moc drží duchovenstvo. Systém je založen na vládě nejvyššího vůdce, tvrdé cenzuře, politické perzekuci a porušování lidských práv, přičemž bezpečnostní složky (včetně Revolučních gard) tvrdě potlačují opozici a protesty.
