Portugalský ministr financí Vitor Gaspar uvedl, že vláda plánuje v příštích letech „nebývalé“ škrty. Letošní rozpočtový deficit 5,9 procent HDP se má v roce 2013 dostat pod tři procenta požadovaná Evropskou unií a v roce 2015 má činit už jen 0,5 procent HDP. Podle Gaspara toho země dosáhne přes negativní hospodářský růst v letošním i příštím roce.
“Během pěti let se portugalské ekonomice podaří téměř překonat její nerovnováhy. Od roku 2013 začne ekonomika růst, vytvářet pracovní místa a nezaměstnanost začne klesat,“ cituje Gaspara agentura Bloomberg.
Eurozóna v číslech |
Výdaje sníží zmrazení mezd, změna daní a privatizace zvýší příjmy
K dosažení rozpočtové rovnováhy naplánovala portugalská vláda několik různých opatření. V rámci úspor výdajů chce mimo jiné během příštích tří let zmrazit mzdy státních zaměstnanců a snižovat jejich počet o dvě procenta ročně. Příjmovou stránku rozpočtu pak chce posílit takzvanou „solidární daní“. Lidé zaplatí dodatečných 2,5 procenta z příjmů nad 150 tisíc eur (3,6 milionu korun) ročně a podniky tři procenta ze zisků nad 1,5 milionu eur (36 milionů korun) ročně. Vláda hodlá rovněž omezit daňové úlevy.
Zhruba pět miliard eur pak chce Portugalsko získat prostřednictvím privatizace. V letošním roce hodlá podle Gaspara prodat podíly v některých energetických společnostech.
Růst HDP Portugalska (1999 -2010)
Růst HDP Portugalska |
Úspory se projeví v ochlazení ekonomiky
Úsporná opatření ale budou mít negativní dopad na portugalskou ekonomiku. Gaspar předpokládá, že hrubý domácí produkt začne stoupat až v roce 2013, a to o 1,2 procenta. Letos i příští rok čeká hospodářství země propad – 2,2 procenta resp. 1,8 procenta.
Portugalští odboráři chtějí proti úsporným opatřením bojovat a na začátek října plánují demonstrace. Portugalsko zatím nezažilo násilí v ulicích jako Řecko, které je rovněž nuceno k výrazným úsporám, upozornila agentura AP.
Portugalsko se v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země musí v rámci dohody o finanční pomoci v objemu 78 miliard eur (1,9 bilionu korun) přikročit k výrazným škrtům v rozpočtových výdajích, zvýšit daně ze spotřeby, zreformovat pracovní a právní systém a uskutečnit ambiciózní plán privatizace.