Ještě v loňském roce přitom měla Čína na žebříčku jen 16 zářezů. Ještě lépe je rozmach čínských podniků vidět při pohledu více do minulosti – v roce 2005 měla v elitě jen 5 firem, o rok později 2. Zasloužit si místo v žebříčku Forbes neznamená pouze mít nejvyšší hodnotu akcií. Časopis sleduje také růst – a tady se čínským firmám opravdu dařilo. Tržby rostly každým rokem řádově v desítkách procent, o čemž se podnikům v Evropě může jen zdát. Do ranku těch nejlepších se vyšvihli nováčkové jako Qingdao Haier, světová jednička v bílé technice, Čínská banka či automobilový obchodní řetězec Zhongsheng Group.
Zisk Číny je do velké míry ztrátou Indie okupuje sedm příček oproti loňským 16. A také Japonska, které v regionu pomalu ale jistě ztrácí vůdčí pozici (Čína v objemu ekonomiky předstihla Japonsko letos, Indie ho podle předpokladů předstihne v příštím roce). Japonsko mělo v roce 2005 v elitě 13 firem, letos žádnou, částečně kvůli ničivému zemětřesení letos v březnu, které smetlo tamější průmysl.
V letošním seznamu je řada nováčků, což ukazuje dynamiku asijského regionu. Dvacítka firem je v žebříčku poprvé, pět se jich vrátilo poté, co předtím vypadli. Mnoho stálic v klubu se letos poprvé do TOP 50 neprodralo. To je případ hongkongské Li & Fung a Indické Infosys. Ne že by měli špatný rok, ale prostě nebyli dost dobří. Největším matadorem hitparády je nyní hongkongská Noble Group, přítomná šest let v řadě.
Z pohledu odvětví tradičně dominovaly technologické společnosti s osmi zástupci, spotřební průmysl měl 7, potravinářský 6. Do žebříčku se podruhé za sebou nedostala žádná ropná či plynárenská firma.
Žebříček vznikl tak, že si lidé z Forbesu vzali všechny asijské firmy s minimálním ziskem nebo tržní hodnotou 3 miliardy dolarů. U těchto firem pak zkoumali tržby, zisk a pohyby akcií za posledních pět let a také výhled do budoucna. Pokud měla firma příliš mnoho dluhů nebo byla více než z poloviny vlastněná vládou, ze seznamu ji vyškrtli.
Celý žebříček „Fab 50“ naleznete ZDE