Zelenskyj se chce potkat s Trumpem. Ještě do konce roku prý lze rozhodnout o mnohém
- Ukrajinský prezident navrhuje americkému protějšku další setkání.
- Ještě do konce roku by mohlo přinést posun ve vyjednávání.
- Průlom v mírovém procesu ovšem naráží na nezájem Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v brzké době setkat s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Dnes to napsal na síti X s tím, že do konce roku lze rozhodnout o mnoha věcech. Anglickojazyčný list Kyiv Post mezitím s odvoláním na své zdroje uvedl, že schůzka by se mohla odehrát již tuto neděli v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago.
Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.
"Rustem Umerov informoval o svých posledních kontaktech s americkou stranou. Neztrácíme ani jediný den," uvedl Zelenskyj o své schůzce s Umerovem, který je hlavním ukrajinským vyjednavačem. "Dohodli jsme se na setkání na nejvyšší úrovni - s prezidentem Trumpem v brzké budoucnosti," poznamenal.
Zelenskyj - Trump. Uskuteční se další jednání?
Nedělní setkání prezidentů Ukrajiny a USA je podle diplomatického zdroje listu Kyiv Post možné, pokud vše půjde podle plánu. Deník dále uvedl, že Kyjev poslal do Washingtonu podrobný plán, který prověří odhodlání Západu a pružnost Moskvy. Neděli jako očekávaný termín setkání prezidentů USA a Ukrajiny zmínil na síti X také zpravodaj portálu Axios, který se odvolává na nejmenovaného ukrajinského činitele.
Zelenskyj a jeho tým ve čtvrtek telefonicky jednali o možnostech ukončení války se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.
Nová dvacetibodová verze amerického mírového plánu byla zveřejněna ve středu a předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Nevyřešeny však zůstávají hlavně ruské požadavky na územní ústupky ze strany Ukrajiny či otázka možného vstupu země do NATO. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek podle TASS hovořila sice o malém, ale jistém pokroku, zároveň ale naznačila, že západoevropské země se tento pokrok snaží torpédovat.
FLOW: Pomáhat druhým je pro mě návykové, říká miliardář Vlček, který dal na charitu rekordních 1,5 miliardy korun
Ukrajina čelí už téměř čtyři roky ruské invazi rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo.
Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský. Zohledňoval totiž hlavní ruské požadavky včetně vydání dosud nedobytých regionů na Donbasu, zákaz vstupu Kyjeva do NATO nebo výrazné početní omezení ukrajinské armády. Naopak Ruska se žádný limit početního stavu ozbrojených sil netýkal.
