Zemřel Ladislav Bittman, který stál u zrodu mystifikační akce StB s dokumenty nacistů | E15.cz

Zemřel Ladislav Bittman, který stál u zrodu mystifikační akce StB s dokumenty nacistů

ČTK

Ve Spojených státech zemřel v noci na úterý Ladislav Bittman, který v roce 1964 vymyslel a provedl mystifikační akci komunistické Státní bezpečnosti (StB) s údajným nálezem nacistických dokumentů v jezeře na Šumavě. Píšou to Lidové noviny. Bedny s údajnými dokumenty nacistů do Černého jezera hodili roku 1964 příslušníci StB, aby vytvořili tlak na západní osobnosti s válečnou minulostí a pomohli rozpoutat kampaň proti promlčení válečných zločinů. Bittman po srpnu 1968 emigroval do Spojených států, kde prozradil řadu komunistických agentů i pozadí zmíněné mystifikační akce Neptun.

Dezinformační akce se zrodila náhodou. Štáb pořadu Československé televize Zvědavá kamera prozkoumával pověst o šumavském jezeře, jehož voda prý má zázračné konzervační vlastnosti. V pověstmi opředeném Čertově jezeře tehdy na jaře roku 1964 objevili potápěči, mezi nimiž byl i Bittman, několik bedýnek s válečnou municí. Bittman poté zorganizoval v červenci stejného roku akci, při níž StB do nedalekého Černého jezera potopila bedýnky s prázdnými papíry. Úřady pak přivolaly novináře, bedýnky z jezera vyzvedly a odvezly k údajnému zkoumání.

V září pak ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, na níž nechyběli zahraniční novináři, ukázal dokumenty, které prý pocházely z nalezených beden. Šlo však o nacistické dokumenty přivezené mezitím sovětskou tajnou službou. Nález pomohl mimo jiné vytvořit diplomatický tlak na západoněmeckou vládu proti promlčení válečných zločinů. Ty měly být promlčeny v roce 1965, ale akce pomohla lhůtu prodloužit o pět let.

„Američané se před historií neskrývají, oni ji tvoří.“ Připomeňte si výroky senátora McCaina

Dezinformační akce StB Neptun tak byla ve své době úspěšná. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ale hlavní aktér akce Bittman uprchl do USA, kde prozradil nejen řadu agentů komunistické tajné služby, ale také pravdu o bednách ze šumavského jezera. V USA pod jménem Lawrence Martin-Bittman působil později i jako profesor na Bostonské univerzitě.

Bittmanův kolega z Bostonské univerzity Igor Lukeš v LN uvedl, že po emigraci Bittmana v USA zhruba rok vyslýchaly tamní rozvědky. "V téhle profesi (agenta StB) se cítil téměř celých 14 let nejistý a nakonec ji opustil za cenu trestu smrti," uvedl Lukeš. Bittman podle něj napsal řadu knih a v 80. letech založil centrum pro studium dezinformací. "Svou akademickou kariéru, která trvala 24 let, miloval," doplnil. Po ukončení kariéry na univerzitě kvůli infarktu se Bittman věnoval svému koníčku, malování. Letos v noci na 18. září zemřel Bittman ve věku 87 let ve svém ateliéru ve městě Rockport v americkém státě Massachusetts.

Akce Neptun
Bittman stál v roce 1964 u zrodu nápadu, jak pomocí "náhodně objevených" válečných dokumentů ovlivnit západoněmecké veřejné mínění i politiku. Při akci s názvem Neptun byly do šumavského Černého jezera potopeny čtyři bedny s údajnými tajnými nacistickými písemnostmi. Bedny poté "objevil" televizní tým pořadu Zvědavá kamera. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.

Dřevěné schránky s údajnými dokumenty nacistické provenience opustily Prahu nikoli koncem války, ale až v poledne 20. června 1964. Kolem třetí hodiny ráno následujícího dne je pracovníci Státní bezpečnosti pod rouškou tmy potopili na dno největšího přírodního českého jezera, kde bedny čekaly na své objevení. Za necelý měsíc už byly opět na suchu a přímo před kamerami nic netušícího štábu Československé televize se odehrálo předem připravené představení.

Zápisník Štěpána Brunera: Kolektivní hledání dna

Celá akce se vlastně zrodila díky náhodě: populární publicistický pořad Zvědavá kamera měl kvůli reportáži kritizující třídní hledisko při přijímání studentů potíže, a tak jeho tvůrci hledali nějaké nekonfliktní téma. Narazili při tom na pověst o šumavském jezeře, jehož voda prý má zázračné konzervační vlastnosti.

Poprvé se reportéři spolu s potápěči vypravili na Šumavu už v dubnu 1964 a již tehdy nechyběl mezi žabími muži Ladislav Bittman. V pověstmi opředeném Čertově jezeře ale místo dokonale zakonzervovaného těla hraběnky i s kočárem nebo kompletního svatebního průvodu objevili jen několik bedýnek s válečnou municí, kterou poté pyrotechnici zneškodnili. Nález ale inspiroval Bittmana ke zpravodajské hře, kterou schválili Sověti i nejvyšší československá místa.

Pod záminkou, že se na místě budou konat vojenská cvičení, se musel televizní štáb vrátit do Prahy a v tehdy novém dezinformačním oddělení Státní bezpečnosti začali připravovat podvržené bedny. Listiny pocházející například z nacistického Říšského hlavního bezpečnostního úřadu pak dodala sovětská tajná služba. Nestihla to ovšem včas, takže na dno Černého jezera (leží jen 1,5 kilometru od Čertova jezera) putovaly oné červnové noci roku 1964 bedny plné prázdných papírů.

Začátkem léta se štáb Zvědavé kamery na Šumavu vrátil a už 3. července objevili potápěči, mezi kterými opět nechyběl Bittman, pod hladinou pět beden. Na hladinu je s až teatrální opatrností vyzvedli potápěči pražského hasičského sboru a 14. července 1964 tajemné schránky zamířily, samozřejmě za bedlivého dozoru kamer, zpátky do Prahy. Tam je v dalších týdnech "zkoumali" odborníci ministerstva vnitra, kteří konečně dostali z Moskvy i netrpělivě očekávané archivní dokumenty.

Musk: Uplynulý rok byl nejtěžším a nejbolestivějším rokem mé kariéry

"Šokující obsah beden" představil 15. září 1964 ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, na níž nechyběli zahraniční novináři. Ani u nich objev nevzbudil žádné podezření, o necelý rok dříve totiž v Toplitzkém jezeře na jihu Rakouska objevili bedny plné falešných bankovek, ukrytých tam koncem války nacisty. Skutečný příběh, který nebyl tajemstvím ani v Československu, tak posloužil k vytvoření falešné legendy, nad kterou téměř nikdo nepochyboval.

Několika členům štábu Zvědavé kamery sice přišla vstřícnost komunistické bezpečnosti podezřelá, nakonec ale i je přemohla touha po "sólokapru". Do světa tak v září 1964 vypustili informace z archivních dokumentů, 20 let ukrytých v sovětských archivech, které například vlivným lidem v západním Německu - mimo jiné spoluzakladateli Sudetoněmeckého krajanského sdružení Emilu Franzelovi nebo poslanci za FDP Siegfriedu Zogelmannovi - připomněly jejich válečné "hříchy".

Výsledky akce Neptun také pomohly rozpoutat kampaň proti promlčení válečných zločinů (mělo se tak stát 20 let po skončení války) a západoněmecká vláda musela po diplomatickém nátlaku prodloužit promlčecí lhůty o pět let. Dezinformační akce StB tak byla ve své době úspěšná, po srpnu 1968 ale její hlavní aktér Ladislav Bittman emigroval do Spojených států, kde prozradil nejen řadu agentů komunistické tajné služby, ale také pravdu o bednách ze šumavského jezera.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud