Finanční prostředky řady íránských finančních ústavů zmrazila počínaje rokem 2010 Evropská unie. Stalo se tak v rámci úsilí zabránit Íránu, aby si obstaral jaderné zbraně.
Banka Mellat se podle EU věnovala činnostem, které podporovaly a usnadňovaly íránský jaderný program a program balistických střel. Mellat se ale obrátila na soudy. V roce 2013 jí dal za pravdu prvoinstanční soud v Lucemburku, takzvaný Tribunál. Unie se proti verdiktu odvolala, Soudní dvůr Evropské unie ale nyní odvolání zamítl.
„Protože byla zrušena všechna opatření týkající se banky Mellat, usuzuje se, že její prostředky neměly být od 26. července 2010 (datum prvního blokačního opatření) do 16. ledna 2016 (datum, ke kterému byla blokace zrušena) zmrazeny,“ stojí v dnešním sdělení soudu.
Žaloba míří i na britskou vládu
Evropská komise uvedla, že verdikt zaznamenala. O žádných dalších krocích se prý neuvažuje. Právník banky Mellat uvedl, že rozhodnutí „by mělo mít výrazný dopad na princip vlády práva“.
Íránský bankovní sektor se následkem mezinárodních sankcí potýkal v uplynulých letech se značnými problémy. Po lednovém zrušení sankcí, které umožnila loňská jaderná dohoda se světovými velmocemi, se ale věci začínají měnit. Například Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) znovu připojila řadu íránských bank ke svému systému. Íránským bankám to umožní provádět přeshraniční transakce se zahraničními bankami.
Banka Mellat, kterou ze 70 procent vlastní soukromí investoři, zažalovala v roce 2014 britskou vládu o zhruba čtyři miliardy dolarů (97 miliard korun). Jde podle ní o odškodné za ušlé obchodní příležitosti v důsledku protiíránských sankcí, jež Británie zavedla. O toto odškodnění bude Mellat podle svého právníka nadále usilovat, na říjen se prý plánuje jednání. Banka také uvedla, že by mohla uvažovat o odškodnění od Evropské unie.
Írán se může stát regionální velmocí, Saúdové jsou v defenzivě
