Ztratili jsme suverenitu nad Kosovem, přiznal srbský premiér
Dačičova vláda se sice vyhýbá uznání Kosova jako nezávislého státu, avšak naznačuje „mnohem pragmatičtější přístup“ než předchozí kabinety ve snaze dosáhnout startu jednání o připojení k Evropské unii.
„Srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje,“ řekl ministerský předseda zákonodárcům, debatujícím nad rezolucí, která sice odmítá uznání Kosova a vyzývá k udělení autonomie pro srbskou menšinu, ale zároveň konstatuje odhodlání pokračovat v jednáních s Prištinou.
Tato někdejší srbská provincie za podpory Západu vyhlásila v roce 2008 nezávislost na Srbsku. Kosovo zatím uznalo přes 90 států. Problémem však zůstává etnické rozdělení mezi albánskou většinou a malou srbskou enklávou na severu země u hranic se Srbskem, které nad touto enklávou drží ochrannou ruku. EU, která loni přiznala Srbsku postavení oficiálního kandidáta, tlačí Dačičovu vládu ke zřeknutí se kontroly i nad touto oblastí a k navázání normálních vztahů s bývalou provincií, třeba i bez formálního uznání kosovské nezávislosti.
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová předsedá rozhovorům mezi Dačičem a jeho kosovským protějškem, bývalým povstaleckým velitelem Hashimem Thaçim, které mají pokračovat 17. ledna v Bruselu. Pokrok v těchto jednáních má rozhodnout, zda EU začne přístupové rozhovory s Bělehradem. Další bývalá jugoslávská republika, Chorvatsko, se stane 28. členem unie v červenci, a to Srbům ukazuje, jak jsou pozadu.
Diskuse o autonomii
Návrh usnesení, kolem něhož se v srbském parlamentu dnes vede ostrá debata, podle Reuters vybízí k udělení autonomie pro srbskou menšinu v rámci kosovského práva a naznačuje tak uznání autority kosovské vlády v Prištině, samozřejmě bez výslovného srbského uznání kosovské svrchovanosti. Podle bruselského analytika Marka Preleče i tak jde o „milník v srbsko-kosovských vztazích“.
„Bělehrad nikdy dříve neuznával jurisdikci Prištiny nad severní částí Kosova ovládané Srby,“ připomněl expert. Nicméně upozornil na to, že Priština se staví ostře proti udělení autonomie srbské menšině a perspektiva podřízení se Prištině rozčiluje radikální předáky kosovských Srbů, kteří Bělehrad obviňují, že je zaprodal.
Podle Dačiče by kosovští Srbové měli mít autonomní soudní systém, policii a další pravomoci. Neměli by však o Kosovu přemýšlet v duchu „mýtů a pohádek“, což je narážka na vnímání Kosova jako kolébky srbské státnosti a víry v představách mnoha Srbů.
„Lidé potřebují politiku vedoucí k výsledkům a odpovědnosti, nikoliv politiku čestných porážek a prohraných bitev vedoucích ke kolektivnímu mučednictví. Musíme vytvořit silnou základnu, abychom něco zachránili. Jestli Srbsko bude dál strkat hlavu do písku, nic nevyjednáme,“ řekl premiér, který býval v dobách rozpadu Jugoslávie mluvčím srbského vůdce Slobodana Miloševiče.
