Dačičova vláda se sice vyhýbá uznání Kosova jako nezávislého státu, avšak naznačuje „mnohem pragmatičtější přístup“ než předchozí kabinety ve snaze dosáhnout startu jednání o připojení k Evropské unii.
„Srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje,“ řekl ministerský předseda zákonodárcům, debatujícím nad rezolucí, která sice odmítá uznání Kosova a vyzývá k udělení autonomie pro srbskou menšinu, ale zároveň konstatuje odhodlání pokračovat v jednáních s Prištinou.
Tato někdejší srbská provincie za podpory Západu vyhlásila v roce 2008 nezávislost na Srbsku. Kosovo zatím uznalo přes 90 států. Problémem však zůstává etnické rozdělení mezi albánskou většinou a malou srbskou enklávou na severu země u hranic se Srbskem, které nad touto enklávou drží ochrannou ruku. EU, která loni přiznala Srbsku postavení oficiálního kandidáta, tlačí Dačičovu vládu ke zřeknutí se kontroly i nad touto oblastí a k navázání normálních vztahů s bývalou provincií, třeba i bez formálního uznání kosovské nezávislosti.
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová předsedá rozhovorům mezi Dačičem a jeho kosovským protějškem, bývalým povstaleckým velitelem Hashimem Thaçim, které mají pokračovat 17. ledna v Bruselu. Pokrok v těchto jednáních má rozhodnout, zda EU začne přístupové rozhovory s Bělehradem. Další bývalá jugoslávská republika, Chorvatsko, se stane 28. členem unie v červenci, a to Srbům ukazuje, jak jsou pozadu.
Diskuse o autonomii
Návrh usnesení, kolem něhož se v srbském parlamentu dnes vede ostrá debata, podle Reuters vybízí k udělení autonomie pro srbskou menšinu v rámci kosovského práva a naznačuje tak uznání autority kosovské vlády v Prištině, samozřejmě bez výslovného srbského uznání kosovské svrchovanosti. Podle bruselského analytika Marka Preleče i tak jde o „milník v srbsko-kosovských vztazích“.
„Bělehrad nikdy dříve neuznával jurisdikci Prištiny nad severní částí Kosova ovládané Srby,“ připomněl expert. Nicméně upozornil na to, že Priština se staví ostře proti udělení autonomie srbské menšině a perspektiva podřízení se Prištině rozčiluje radikální předáky kosovských Srbů, kteří Bělehrad obviňují, že je zaprodal.
Podle Dačiče by kosovští Srbové měli mít autonomní soudní systém, policii a další pravomoci. Neměli by však o Kosovu přemýšlet v duchu „mýtů a pohádek“, což je narážka na vnímání Kosova jako kolébky srbské státnosti a víry v představách mnoha Srbů.
„Lidé potřebují politiku vedoucí k výsledkům a odpovědnosti, nikoliv politiku čestných porážek a prohraných bitev vedoucích ke kolektivnímu mučednictví. Musíme vytvořit silnou základnu, abychom něco zachránili. Jestli Srbsko bude dál strkat hlavu do písku, nic nevyjednáme,“ řekl premiér, který býval v dobách rozpadu Jugoslávie mluvčím srbského vůdce Slobodana Miloševiče.
