Španělskou ekonomiku a českou samozřejmě nelze zcela srovnávat. Zemi na iberském poloostrově trápí některé specifické hospodářské problémy – od zadlužení bank po vysokou nezaměstnanost. Tamní vláda se ale podobně jako ta česká snaží ozdravit veřejné finance mimo jiné přes sazbu DPH. Ta se od 1. září zvýšila u většiny zboží o tři procentní body na 21 procent, což má vést ke snížení rozpočtového deficitu.
Tempo poklesu maloobchodních tržeb následně prudce zrychlilo na dvojciferné číslo ze srpnových dvou procent. Tržby ve Španělsku vykazují pokles již 27 měsíců za sebou.
„Je zjevné, že tu nejsou žádné známky ústupu hospodářské krize,“ uvedl analytik Silvio Peruzzo ze společnosti Nomura. „Tržby vykázaly prudký pokles a naznačily, že domácí poptávka se pohybuje zcela mimo vládní předpoklad,“ dodal.
Výše DPH je nyní důležitým tématem rovněž v České republice. Původní vládní návrhy počítaly od příštího roku se zvýšením obou sazeb DPH o jeden procentní bod. Proti tomu se postavili mimo jiné někteří poslanci vládní ODS. Kompromisní návrh premiéra Petra Nečase počítá se zachováním základní sazby daně na 20 procentech a s růstem snížené sazby ze 14 na 15 procent. Pokud nebude schválen žádný návrh, bude od ledna platit sjednocená sazba DPH 17,5 procenta.
Výběr DPH se letos zdaleka neblíží očekáváním
Podle ministra financí Miroslava Kalouska by jen kompromisní nezvýšení základní dvacetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty znamenalo ve státním rozpočtu příští rok výpadek zhruba deseti miliard korun.
Dosavadní letošní výběr DPH, jehož sazba se měnila i k 1. lednu 2012, zatím nesplňuje očekávání. Snížená sazba DPH se zvýšila z 10 na 14 procent, rozpočet proto počítal s růstem výběru o 15,5 procenta proti roku 2011, k září ale inkaso vzrostlo jen o 2,3 procenta.
„Ukázalo se, že zvyšování daní vede jen ke zmrazování spotřebitelské poptávky a ke stejnému nebo dokonce nižšímu výběru. Je v podstatě jedno, zda bude DPH 19, 20 nebo 21 procent, marže se tomu přizpůsobí, zákazníci po čase také. Ale nejistota způsobená daňovými změnami má na ekonomiku mimořádně negativní dopad,“ komentuje to analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Podle ministerstva financí je za nízkým plněním DPH mimo jiné mimořádný vliv týkající se změny legislativy (úprava uplatňování daně na vstupu) v minulém roce a obava spotřebitelů o vývoj ekonomiky v celé Evropě. K výraznému propadu spotřeby prý nedochází u zboží a služeb ve snížené sazbě, ale u zboží a služeb v základní sazbě.
Španělsko je pod tlakem finančních trhů
Španělsko je ale pod velkým tlakem finančních trhů a veřejné finance musí chtě nechtě řešit. Zvýšení DPH považuje tamní vláda za jeden z nevyhnutelných kroků. Kritici ale tvrdí, že vládní úspory a zvyšování daní vedou pouze k růstu nezaměstnanosti a neřeší ekonomickou krizi v zemi.
Španělsko se nachází již v druhé hospodářské recesi za poslední tři roky. Trhy čekají, zda tamní vláda předloží žádost o finanční pomoc. Žádost by vedla k nákupům španělských dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) a zřejmě by zmírnila obavy investorů z dluhové krize v eurozóně.
Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se ve třetím čtvrtletí vyšplhala . K růstu nezaměstnanosti přispěly kromě hospodářské recese rovněž reformy trhu práce, které zaměstnavatelům usnadnily propouštění pracovníků.
