K atrakcím patří rekonstrukce prvorepublikové restaurace nebo hospody z dob socialismu s umakartovými stoly a keramickými podtácky. Mezi exponáty jsou také archeologické nálezy, zařízení k vaření i stáčení piva, sklo, etikety, ale i dokumenty dokládající pijácké zvyklosti nebo stížnosti na kvalitu piva.
Pivo se v Brně běžně vařilo a pilo přinejmenším od 13. století. Zlatý věk podle kurátora Petra Vachůta nastal v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století. „V Brně tehdy fungovalo pět velkých pivovarů, různě vznikaly a zanikaly. V roce 1943 pak fúzovaly největší pivovary Moravia a Starobno,“ uvedl Vachůt. Pivovar Moravia už tehdy několik let nebyl v provozu. Po fúzi následoval padesátiletý monopol Starobrna, který od roku 1993 začaly narušovat nové malé pivovary.
V současnosti je scéna pestřejší, kromě Starobrna, které je součástí nadnárodního koncernu Heineken, v Brně fungují například menší pivovary Pegas, Richard, Lucky Bastard nebo Magistr. Pro výstavu vzniklo dokonce speciální pivo Špilberk 10. Od jiných desítek se odlišuje způsobem chmelení. „V tomto případě čtvrtým a pátým chmelením speciálně upravenými hlávkami žateckého poloraného červeňáku,“ uvedl vrchní sládek Brněnské pivovarnické společnosti Petr Hauskrecht.
Kromě pivovarů věnuje výstava pozornost také nejslavnějším brněnským hostincům dávné i nedávné minulosti. Připomene například hostinec U Modrého lva poblíž Mendlova náměstí, podnik U Bílého kříže, který stál naproti nemocnice na Pekařské, a hostinec U Tří knížat na Poštovské, kde před bitvou u Slavkova nocoval náčelník generálního štábu Napoleonovy armády Louis Berthier. I mladší Brňané znají pivnici U Formana na České, případně Střelák v Pisárkách.
Část výstavy muzeum věnovalo také původnímu klášternímu pivovaru na Starém Brně, stejně jako osobnosti Františka Ondřeje Poupěte, sládka a inovátora výroby, autora příruček o vaření piva i zakladatele školy pro sládky. Nejplodnější časy prožil v Brně v někdejším pivovaru ve Starobrněnské ulici.
