Jako většina animátorů chtěl i on celý život pracovat pro Disneyho. Ačkoli byl v první polovině osmdesátých let ze slavného studia vyhozen, dnes šéfuje hned třem animačním studiím, jež Walt Disney Company vlastní. John Lasseter, milovník havajských košil a čerstvý šedesátník, je jedním z klíčových mužů počítačové revoluce, jež navždy proměnila animovaný film.
Magazín Forbes loni odhadl jmění Johna Lassetera na 100 milionů dolarů. Na první pohled nejde o závratnou částku, přesto čerstvý šedesátník patří k nejdůležitějším a nejvlivnějším mužům dnešního Hollywoodu. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil zakladatel Applu Steve Jobs, dnes je Lasseter v přímém kontaktu se šéfem Walt Disney Company Bobem Igerem.
Právě Iger stál za rozhodnutím koupit v té době mimořádně úspěšné animační studio Pixar a do čela celé animační divize Walta Disneyho dosadit Lassetera. A tím dostat disneyovskou animaci znovu na vrchol zájmu. Zrozen pro umění John Lasseter se narodil v roce 1957 v Hollywoodu jako jedno z dvojčat. Již v šesti letech se po návštěvě disneyovky Meč v kameni rozhodl, že bude kreslířem. Ve výtvarném umění jej podporovala především matka Jewell Mae, učitelka umění na střední škole Bell Gardens. „Matka věřila, že umělecká dráha je šlechetné povolání,“ prohlásil Lasseter.
Díky ní si uvědomil, že podpora kreativity je to nejcennější v životě. S podobným přístupem se o mnoho let později setkal u Steva Jobse. Důležitým momentem Lasseterova uměleckého zrání bylo studium na Kalifornském uměleckém institutu. Ve třídě se tenkrát setkal mimo jiné s Bradem Birdem či Timem Burtonem a s mnoha později slavnými výtvarníky a animátory. Po ukončení studia v roce 1979 se Lasseterovi okamžitě splnil velký sen a dostal nabídku stát se animátorem u Walta Disneyho.
Pro představu: Disney v té době dostal asi 10 tisíc portfolií a jen 150 z nich studio vybralo pro stáž a 45 z nich nakonec skutečně dostalo práci. Lasseter si nabídku vydobyl především nápaditým krátkým filmem Lady and the Lamp. Již v něm projevil mimořádný cit pro krásnou animaci, ale také pro pointu a humor.
Revoluce
Ačkoli Lasseter Disneyho studio obdivoval, nijak se netajil názorem, že od poloviny šedesátých let ustrnulo. V letech 1980 a 1981 se náhodně dostal k nahrávkám tehdejších experimentů s počítačovou animací. Ale až po zhlédnutí prací na chystaném hraném filmu Tron Lasseter pochopil, že iluzi trojrozměrnosti, o niž se dlouhá desetiletí pokoušeli animátoři včetně Walta Disneyho, počítače zvládnou mnohem lépe a snáze než kouzla s kamerami.
Být revolucionářem na začátku kariéry se mu však nevyplatilo a Lasseter byl od Disneyho propuštěn. Díky kontaktům v animátorské komunitě však brzy dostal zajímavou práci u Lucasfilmu. Zde se setkal s Edem Catmullem, který je dodnes jeho nejbližším spolupracovníkem. Animátor se dostal do divize počítačové grafiky, která se původně zaměřovala na vývoj technologie, nikoli filmů. Přesto se tu Lasseter mohl plně realizovat a v průběhu čtyř let zde vytvořil několik krátkých filmů.
Osamostatnění divize, která se přejmenovala na Pixar, začalo v roce 1983, kdy se George Lucas rozvedl. Aby zvládl finančně náročný rozvod, rozhodl se slavný filmař a producent Pixar (stále ještě technologickou společnost, nikoli studio) prodat. Transakce se uzavřela v roce 1986 a novým majoritním vlastníkem Pixaru se stal spoluzakladatel Applu Steve Jobs.
První úspěchy Díky setkání dvou kreativních géniů Steva Jobse a Johna Lassetera odstartovala zlatá éra Pixaru, kterou lemoval zisk Oscara pro nejlepší krátký animovaný film za Plechového panáčka a tvorba kultovního krátkého filmu Suvenýry. Po úspěchu Plechového panáčka v roce 1988 dostal Lasseter nabídku, aby se vrátil k Waltu Disneymu.
„Buďto půjdu do Disneyho a budu režisérem, nebo zůstanu tady a změním svět,“ řekl prý tehdy Lasseter spoluzakladateli Pixaru Edu Carmullovi. Naplňovat tuto vizi začal okamžitě, ačkoli trvalo ještě téměř deset let, než svět uviděl výsledky jeho snahy. Po oscarovém úspěchu Plechového panáčka začaly práce na prvním celovečerním filmu, který by byl celý vytvořen pouze počítačovou animací.
Vedle Pixaru se na přípravách Toy Story: Příběhu hraček podílelo také studio Walt Disney, jehož distribuční divize Buena Vista v roce 1995 snímek uvedla do kin. Toy Story se stala okamžitou senzací, Lasseter za ni dostal zvláštního Oscara za mimořádný kinematografický počin, a co bylo nejdůležitější – počítačová animace se stala nejdůležitějším směrem kresleného filmu.
Pět nejúspěšnějších filmů Pixaru 1. Toy Story 3 (2010) Třetí snímek klíčové pixarovské série je umělecky jeho nejzdařilejším. Díky mimořádnému scénáři se o něm spekulovalo v souvislosti s možným Oscarem pro nejlepší film roku, což se ještě žádnému animovanému filmu v historii nepodařilo. Třetí Příběh hraček celosvětově utržil 1,07 miliardy dolarů. 2. Hledá se Dory (2016) Loňský hit navazoval na jeden z nejslavnějších filmů pixarovské historie Hledá se Nemo. Ačkoli měla loňská novinka pozitivní recenze a skvělý divácký ohlas, nebyla ani mezi nominovanými na Zlatý glóbus. Uvidí se, jak obstojí v boji o Oscara. Proti ní stojí tvrdá konkurence od sesterského studia Walt Disney Zootropolis: Město zvířat. Tržby pixarovského filmu činily 1,03 miliardy dolarů. 3. Hledá se Nemo (2003) Při zohlednění inflace je Hledá se Nemo největším hitem Pixaru v amerických kinech. V celosvětovém měřítku a v nominálních cenách vstupenek pak tržby 899,2 milionu dolarů představují třetí místo. Hledá se Nemo je jedním z klíčových pixarovských snímků, které pomohly dostat počítačovou animaci na absolutní vrchol zájmu. A také první Oscar pro celovečerní animovaný film Pixaru. 4. V hlavě (2015) Prozatím poslední snímek Pixaru, který dostal cenu americké filmové akademie. A zároveň s tržbami 857,6 milionu dolarů čtvrtý nejúspěšnější film studia. V hlavě evropskému divákovi vzdáleně připomíná seriál Byl jednou jeden život, ale je pixarovsky dokonale emotivní. 5. Univerzita pro příšerky (2013) Pátý nejúspěšnější film historie Pixaru hodně vypovídá o jeho byznysu. Jde o volné pokračování skvělého snímku Příšerky s. r. o. Dvojka však kvalitativně příliš nezaujala a Pixar byl osočován, že mu došly nápady. Přesto díky silné reklamě a známosti brandu u diváků Univerzita pro příšerky uspěla a celkové tržby se přiblížily 745 milionům dolarů. |
Potvrdila se tím vizionářská slova Steva Jobse, kterými motivoval Lassetera k co nejlepší práci na Toy Story. „Když Apple udělá po - čítač, jaká je jeho životnost? Možná tři roky. Za pět let je z něj lapač prachu. Technologie jde kupředu děsně rychle. Ale když ty odvedeš svou práci na Toy Story správně, výsledek bude napořád.“
Úspěch první Toy Story odstartoval renesanci zájmu o animované filmy. A Pixar byl spolu s konkurenčním studiem DreamWorks Animation v čele této revoluce. Sám Lasseter jako režisér vytvořil kromě první a druhé Toy Story ještě Život brouka a první dva díly Aut. V současnosti pracuje na čtvrtém díle Toy Story, který do kin vstoupí v roce 2019. Jako producent nebo jako umělecký supervizor je však Lasseter podepsán pod všemi díly Pixaru včetně Hledá se Nemo, Příšerky s. r. o. nebo V hlavě.
Díky úspěchu Pixaru a dalších studií se americká filmová akademie dokonce rozhodla vytvořit zcela novou kategorii Oscarů – nejlepší animovaný film roku. Paradoxně Pixar tuto cenu v prvním roce udílení (2001) nezískal, jeho kandidáta Příšerky s. r. o. porazil první Shrek od DreamWorks Animation. Jinak je ale Pixar velkým hegemonem při udílení Oscarů v animačních kategoriích, jeho celovečerní snímky získaly již devět Oscarů.
Navíc snímky vytvořené ve slavném studiu uspěly u diváků. Podle dat serveru Boxofficemojo.com jsou celkové celosvětové tržby celovečerních animáků Pixaru 10,8 miliardy dolarů. Nejúspěšnějším snímkem pak je Toy Story 3 s tržbami téměř 1,07 miliardy dolarů. Lasseter mimořádný úspěch studia v uplynulých dekádách komentoval jednoduše. „Pixar je založen na jedno duchém pravidle: kvalita je nejlepší byznys model.“ |
Vyhrál Steve Jobs, který se stal největším soukromým akcionářem Walt Disney Company. A vyhrál také John Lasseter, který zůstal kreativním ředitelem Pixaru a nově se stal také kreativním šéfem celé animační divize Walta Disneyho. Později přibyla ještě třetí divize věnovaná krátkých groteskám a také té z pozice kreativního šéfa vévodí právě John Lasseter. Všechny tři funkce zastává John Lasseter dodnes. Zároveň je vášnivým milovníkem lokomotiv a vlaků a údajně vlastní tisíc havajských ko - šil, jež nosí každý den.
Pixar a Lasseter změnili svět. A všimli si toho také u Walta Disneyho. Tehdy nový šéf největší zábavní firmy světa Bob Iger krátce po převzetí kormidla oznámil, že koupí Pixar. V jedné z největších transakcí dějin Hollywoodu se stal Disney vlastníkem Pixaru za 7,4 miliardy dolarů. Obchod lze označit za typickou win-win-win situaci. Vyhrál Disney, protože se zbavil největšího konkurenta a nastartoval vlastní cestu zpět na vrchol.
