Vzducholoď LZ-129 Hindenburg je veřejnosti známa především kvůli jejímu úplně poslednímu letu. Při tragickému výbuchu tehdy v roce 1936 zahynulo 36 lidí, a přestože příčina vzplanutí nikdy nebyla definitivně vysvětlena, lidé v Zeppeliny navždy ztratili důvěru. Přitom předtím šlo o nejprestižnější způsob dopravy přes Atlantik a boháči za lístky neváhali zaplatit sumy srovnatelné s cenou malého automobilu. Tomu pak logicky odpovídal i luxus na palubě.
Design interiérů obstaral proslulý Fritz August Breuhaus, jenž měl zkušenosti s luxusními vlaky, zaoceánskými parníky, ale i německými válečnými loděmi. Jeho dílo bylo označováno za první létající hotel na světě a současníky považováno za zcela jedinečné. Vnitřní prostory slavné vzducholodě byly rozděleny na dvě patra. Paluba A byla vyhrazena pouze pasažérům.
K dispozici jim byla velká jídelna se židlemi z lehkého hliníku, salón s pianem z duralu, místnost pro psaní s uměleckými díly Otto Arpkeho, rozlehlá promenáda a 25 dvoulůžkových kabin. Všechny pokoje byly vytápěny.
