Archeologický nález v Gruzii posunuje první hmatatelný důkaz cílené výroby vína o dalších tisíc let do historie.
Historie výroby vína je po nedávném objevu gruzínských a kanadských archeologů opět o něco bohatší, a hlavně hlubší, a to zhruba o šest set až tisíc let. Lidé tak víno údajně vyráběli už zhruba před osmi tisíci lety. Doposud se za nejstarší důkaz výroby vína považoval nález z oblasti nynějšího Íránu datovaný do doby pěti tisíc let před naším letopočtem.
Gruzínská nádoba obsahující zbytky fermentovaných hroznů však pochází z doby až šest tisíc let před Kristem.
Archeologové na objev narazili při průzkumu lokalit neolitických vesnic Gadachrili Gora a Shulaveris Gora na jihu Gruzie. Odkryli tam několik keramických nádob a úlomků, které podrobili chemické analýze a radiouhlíkovému datování.
„V současnosti existuje přes deset tisíc domestikovaných odrůd pro výrobu vína, více než pět stovek z nich pochází z Gruzie,“ okomentoval význam regionu pro světové vinařství spoluautor studie Stephen Batiuk. Podle něj se tak potvrzuje, že se různé odrůdy vína v regionu křížily po celá staletí dříve, než se vinařství rozšířilo do dalších koutů světa.
„Eurasijský vinný hrozen nyní tvoří zhruba 99,9 procenta veškerého vína, které se ve světě vyrábí. Pochází právě z oblasti Kavkazu,“ zdůraznil Batiuk. Nalezené nádoby se stanou součástí nové expozice v Gruzínském národním muzeu.
