Už dávno víme, že konspirační teorie nejsou jen hloupé výmysly paranoidních lidí na internetu, ale téměř vždy slouží v něčí prospěch. Wired tento týden poukazuje na jeden velmi zajímavý aspekt, kterého konspirační teorie mohou využít – ty úspěšné jsou velmi často podepřeny „expertním“ věděním. Pokud je však ono expertní pozadí pouhou Potěmkinovou vesnicí, nemělo by naštěstí být tak těžké ho prokouknout. Vědecký Nautilus zas skutečně expertně pojednává o tom, jaké jsou nevýhody neustálého multitaskingu, který se mnohdy mění jen ve ztrátu schopnosti soustředění. Schválně, kdy jste si naposled kontrolovali e-mail? A nemáte teď náhodou pracovat nebo se učit? V každém případě však stojí za zamyšlení článek na Vice, který ukazuje, jak se v americkém Coloradu snaží využít legalizaci marihuany k protidrogové prevenci.
Chcete rozjet konspirační teorii? Pokud ano, nedílnou součástí vašeho díla musí být názor, který váš pohled podpoří. Tedy spíš „experta“, jak naznačuje i americký magazín Wired, jenž analyzuje tento aspekt tvorby konspiračních teorií. Jako příklad si bere nedávnou teorii, která odmítala zodpovědnost syrského prezidenta Assada na útoku sarinem a kterou podpořil americký profesor Theodore Postol. Dle Wired můžeme vidět typický vzorec:
1. Postolovo vyjádření jako první publikovalo Ruskem financované médium Russia Today. To sice samo o sobě nic dokazovat nemusí, ale fakt, že právě Rusko je největším Assadovým spojencem, by každého čtenáře mělo vést k ověření si dané informace i z jiných zdrojů. Vždy se hodí vědět, kdo dané médium platí a jaké zprávy jsou v jeho zájmu.
2. Postol je sice profesorem v Massachusettském technologickém institutu (MIT), ale není žádným expertem na sarin. Není dokonce ani chemik! Pokud se tedy někdo tváří například jako odborník na islám či migraci, je třeba se nejprve ujistit o jeho skutečném vzdělání a profesním životě. Wired třeba upozorňuje na vtipný fakt, že mnozí prominentní popírači globálního oteplování velmi často nejsou klimatologové. Oceňovaný titul z Německa nebo z USA z člověka nedělá univerzálního experta a automaticky mu nedodává odbornou autoritu v náhodném oboru, o kterém se zrovna rozhodne vyjádřit.
3. Postolovy důkazy nebyly jeho vlastní, přičemž se vůbec nebál přiznat, že je převzal od proassadovského youtubera a redaktora Infowars (což je krajně pravicové a proruské médium) Marama Susliho. Opět to automaticky neznamená, že jsou tyto informace nutně nepravdivé. Je tu však opodstatněné podezření, že samotný zdroj má naprosto neodbornou motivaci své informaci rozšiřovat, což znamená, že by jejich pravdivost měl ověřit skutečný expert v oboru.
Obecně je vždy důležité zamýšlet se nad tím, komu by šíření dané informace mohlo prospívat. Slovo „expert“ či „doktor“ není samo o sobě zárukou. Dle Wired se například v sedmdesátých letech našli (tabákovými firmami zaplacení) lékařští experti, kteří tvrdili, že kouření zdraví rozhodně neškodí. S rezervou bychom měli brát vědce, jejichž popírání globálního oteplování nebo hlásání škodlivosti vakcín je navázáno na tučné příspěvky od zainteresovaných subjektů. Lidé by si své experty měli pořádně proklepnout.
Multitasking:✓Singletasking: ?
Americký profesor a neurovědec Adam Gazzaley (tedy skutečný expert v tom, o čem se do médií vyjadřuje) shrnuje ve svém příspěvku pro vědecký magazín Nautilus výsledky posledních psychologických výzkumů, které se zabývají mediálním multitaskingem a soustředěním. Multitasking, díky svému spojení s flexibilitou, patří k velmi ceněné vlastnosti. To platí jak v profesním, tak v praktickém životě, přičemž se ukazuje, že multitasking velmi dobře zvládají nejen mladí lidé, ale i generace jejich rodičů. Multitaskingu v pravém slova smyslu však lidé dle Gazzaleyho schopni nejsou a toto slovo spíš popisuje schopnost rychle střídat různé aktivity. Multitasking však dle zmíněných výzkumů pomalu vytlačuje jinou, neméně důležitou schopnost – dlouho se soustředit pouze na jednu věc, tedy tzv. „singletasking“.
Valnou většinu „vyrušení“ od soustředění se na jednu aktivitu si údajně způsobujeme sami a naše touha po neustálém kontrolování elektronických zařízení je stejně nezkrotná jako hlad Pavlovových psů. Příznačné je také to, že si dle provedených výzkumů lidé onu vysokou míru „sebevyrušování“ vůbec neuvědomují a situaci silně podceňují. Mezi navrhovanými řešeními se pohybují nejen návrhy na zvýšení fyzického pohybu, meditace nebo pohyb v přírodě, ale třeba i hraní počítačových her nebo léky. Každý si tedy jistě najde svůj způsob.
Colorado: „Konopné peníze“ mají jít do školství a zdravotnictví
Internetový magazín Vice píše o možných pozitivních důsledcích legálního konopného boomu, který teď nastal v americkém státě Colorado. Nový zákon o rozpočtu předepisuje, jak přesně se mají utrácet peníze, které stát ze zdanění marihuany dostane. Za poslední rok stát na dani z marihuany získal více než 105 milionů dolarů. Zdroje půjdou především na pomoc lidem bez domova a duševně nemocným, drogovou prevenci na školách a na boj s opiáty, jelikož závislost na heroinu a podobných drogách v Coloradu představuje vážný a rozšířený problém. Colorado tedy ukazuje, že legální marihuana a protidrogová prevence mohou jít ruku v ruce.
Zatím však stále není jisté, nakolik mají tyto plány do budoucna šanci. Stále se čeká na americké Ministerstvo spravedlnosti, které prozatím (v souladu s předchozím přístupem Baracka Obamy) legální marihuanu Coloradu a dalším šesti americkým státům toleruje. Z komentářů ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse však vyplývá, že administrativa prezidenta Trumpa legální marihuaně příliš nakloněna není.
V Česku se pochod za regulovanou legalizaci konopí konal 7. května a tento nápad dlouhodobě podporují především Piráti a Strana zelených, přičemž Piráti dle zpravodajského webu Deník mluví o více než třech miliardách korun ročně do státní kasy, které by legalizace marihuany přinesla. Toto téma, na rozdíl od Spojených států, tedy v Česku stojí na úplném okraji politických diskuzí.
