Český autoland se přizpůsobuje nevyhnutelné proměně průmyslu, jemuž bude velmi brzy dominovat elektromobilita. Musí. Jako větší překážka než samotný přechod na produkci bateriových aut se však jeví ekonomické prostředí, v němž má k fundamentálním změnám dojít. Automobilky a dodavatele trápí hlavně vysoká inflace a hrozba zavedení přísné varianty emisní normy Euro 7.
Nejprve pár čísel. Téměř každé páté auto, které se letos prodá na světových trzích, bude elektrické. Ještě v roce 2020 se přitom e-vozy podílely na globálním odbytu jen ze čtyř procent, uvedla Mezinárodní energetická agentura, jejíž odhad citovaly Financial Times.
Prognóza Goldman Sachs Research zase říká, že v aktuálním desetiletí poroste prodej elektromobilů každoročně o třetinu. Do roku 2035 tak budou elektromobily tvořit asi polovinu celosvětového prodeje nových vozů, přičemž na nejvyspělejších trzích budou jasně dominovat.
Elektrobyznys se přitom zdaleka neomezuje jen na hlavní trhy v Číně, Evropě a Spojených státech. Z nízkých počtů se loni ztrojnásobily prodeje v Indii a Indonésii, v Thajsku zdvojnásobily. Mimochodem, více než polovina loni prodaných motorizovaných „tříkolek“ v Indii byla právě na elektřinu.
Elektrifikace už nyní výrazně proměňuje produktová portfolia nejvýznamnějších firem působících v Česku a dál s nimi bude mocně cloumat. Přechod na elektro zrychluje například Škoda Auto, jež chce mít do roku 2026 šest plně elektrických modelů. Stávající vlajkový model Enyaq (a Enyaq coupé) doplní malým SUV s pracovním názvem Small, kompaktním SUV Elroq, velkým sedmimístným SUV s označením Space a elektrickým Combi.
„Do roku 2026 pokryjí naše nové čistě elektrické modely všechny segmenty vozidel, které jsou pro naše zákazníky relevantní,“ uvedl člen představenstva automobilky Martin Jahn.
Zatímco ještě v roce 2018 tvořily spalovací automobily sto procent výroby nošovického závodu jihokorejské automobilky Hyundai, letos se mají podílet na výrobě jen 39 procenty. Zbytek bude tvořen částečně nebo plně elektrickými vozy. Podíl elektra bude dál růst, a to i díky najetí na výrobu nové generace elektrického vozu Kona od léta tohoto roku.
Ne jinam směřují svůj byznys dodavatelské firmy. „Tuzemští dodavatelé se tomuto v podstatě vynucenému trendu elektromobility velmi pružně přizpůsobují, protože si uvědomují, že to je pro ně otázka přežití,“ říká generální ředitel značek Toyota a Lexus ČR Martin Peleška. Sériovou výrobu elektronáprav, elektromotorů, statorů a rotorů zahájí od příštího roku Bosch ve svém jihlavském závodu, Valeo zase vybudovalo novou halu na výrobu chlazení baterií v Žebráku. Na řídicí a vysokovoltovou elektroniku se pak soustřeďuje Vitesco.
Samotná proměna výrobního portfolia tak zatím nepředstavuje výraznější problém – na rozdíl od ekonomického prostředí, v němž má v příštích klíčových letech pokračovat. Vedle přetrvávající vyšší inflace je problematický hlavně návrh Evropské komise na novou emisní normu Euro 7, v jehož důsledku by z trhu zmizely menší a cenově nejdostupnější vozy.
„Zavedení Euro 7 by v současné podobě a termínech zásadně ovlivnilo vývoj evropského automobilového průmyslu. V souběhu s přechodem na elektromobilitu, trvajícími komplikacemi v dodavatelských řetězcích a velmi asertivní dotační politikou ve Spojených státech představuje výraznou hrozbu. Další požadavky na výrazné úpravy konstrukčních řešení a rychlého zavádění změn do praxe by s sebou neslo zvýšené náklady, omezení některých modelových řad a urychlení poklesu výrobních kapacit napříč Evropou,“ varuje vedoucí partner poradenské společnosti EY Petr Knap.
Návrh normy čítající téměř sedm tisíc stran by navíc podle Knapa oslabil schopnost evropských výrobců konkurovat v nižších segmentech levnějších elektromobilů, do kterého potřebují nasměrovat maximum vlastního vývoje i vývoje subdodavatelů. I proto, že čínští výrobci – například ten největší BYD – uvádějí na trh nové elektrické vozy s cenovkami v přepočtu za nižší statisíce korun. Západní koncerny začínají v nejlepším případě na více než půl milionu.
„Dopad aktuální podoby návrhu by byl pro Česko strašlivý. Jen v rámci automobilového průmyslu by snížil jeho podíl na HDP o tři procenta, výrobu vozidel až o 30 procent už v roce 2025. O práci by přímo v automobilovém průmyslu připravil více než 30 tisíc lidí. Další tisíce pak v navazujících oborech,“ tvrdí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Zda si státy jako Česko, Slovensko, Polsko či Itálie vymohou zmírnění návrhu, ukážou příští měsíce. Jasněji by mělo být po létě. Klíčové budou hlasy Německa a Francie, zemí, které zatím v bruselských orgánech nezaujaly pozici, jak uvedla v debatě pořádané Hospodářskou komorou Lucie Šestáková ze Stálého zastoupení ČR při EU.
Pokud by si Evropa odhlasovala přísnější verzi normy, na autoprůmyslu významně závislé Česko by si klíčovými transformačními roky procházelo ve velkých bolestech. „Očekáváme, že automobilový průmysl do roku 2030 projde zásadní transformací způsobenou stále intenzivnějším zaváděním elektrických pohonů vozidel a autonomní jízdy,“ konstatuje prognóza Goldman Sachs.
Do jaké míry se Česko dokáže přizpůsobit, bude také významně záviset na tom, zda na jeho území vzniknou továrny na baterie do elektromobilů. O takové investici v tuzemsku uvažuje Volkswagen či LG. Rozhodnutí o svých plánech s bateriemi, které tvoří až polovinu ceny elektrických vozů, by měly firmy oznámit v řádu měsíců.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
