Euro 7 zasáhne až patnáct procent české ekonomiky a tři čtvrtě milionu zaměstnanců

Proti normě Euro 7 protestuje i Hyundai, jenž vyrábí v Nošovicích.

Proti normě Euro 7 protestuje i Hyundai, jenž vyrábí v Nošovicích. Zdroj: Hyundai

Výroba Škody Fabia.
Norma by ovlivnila i produkci menší vozů kolínského závodu Toyoty
Norma by ovlivnila i produkci menší vozů kolínského závodu Toyoty
Proti normě Euro 7 protestuje i Hyundai, jenž vyrábí v Nošovicích.
5
Fotogalerie

Návrh nové emisní normy z pera Evropské komise známý pod názvem Euro 7 by měl výrazně horší dopady na české hospodářství opírající se o automobilový průmysl, než se dosud čekalo. Norma by přímo zasáhla až patnáct procent české ekonomiky a snížila její výkonnost o dvě až tři procenta, zároveň by se „dotkla“ až sedmi set tisíc zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, kteří působí v českém „autolandu“. Společnou deklaraci českého průmyslu podporující postoj české vlády podepsaly podnikatelské a zaměstnavatelské organizace za účasti ministra dopravy Martina Kupky (ODS) a europoslance Alexandra Vondry (ODS).

Před hrozícími vážnými důsledky navržené normy o téměř sedmi tisících stranách textu hlasitě varují všichni významní zástupci českého autoprůmyslu. Výrobu hlavně menších vozů by prodražila natolik, že by byly „neprodejné“ a automobilky by v řadě případů dotčené modely přestaly vyrábět. Podle Zdeňka Petzla ze Sdružení automobilového průmyslu by vozy zdražily až o 150 tisíc korun, hrozilo by zrušení výroby čtyř ze čtrnácti v Česku vyráběných modelů osobních aut. Celková roční produkce aut v Česku by tak klesla z 1,2 milionu o 340 tisíc. Menší a cenově dostupné vozy přitom tvoří třetinu prodejů v Česku.

Konec fabií v Čechách

Například Škoda Auto by zřejmě musela zrušit produkci modelů Fabia, Kamiq a Scala. „Nedostupnost levných užitkových a nákladních vozidel může jednorázově zvýšit ceny v maloobchodě i ve službách i o více než pět procent,“ varují ve společném prohlášení Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Sdružení automobilového průmyslu a Svaz průmyslu a dopravy. Ke kritice Eura 7 se na včerejší konferenci organizací v autoprůmyslu připojili také zástupci českých divizí automobilek Hyundai a Toyota.

„Ve hře je konkurenceschopnost evropského průmyslu. Je tady významný faktor ohrožení mobility veřejnosti, což má dalekosáhlý efekt z hlediska základního souznění veřejnosti s konceptem Evropské unie jako celku,“ uvedl na tiskové konferenci ministr Kupka.

Alternativou může být podpora výměny vozového parku

Organizace znovu podpořily snahu české vlády o sjednání změn a požadují, aby čeští europoslanci vyjednali odklad účinnosti normy. Podle výpočtu sigantářů by norma zasáhla půl milionu pracovních míst v automobilovém průmyslu včetně dodavatelů a ovlivnila aktivity dalších dvou set tisíc osob ve službách. Mnozí z nich by museli projít rekvalifikací nebo přeorientovat své podnikatelské aktivity. Cílené snížení emisí v silniční dopravě by přitom u osobních aut a dodávek nedosáhlo ani pěti procent, tvrdí organizace. U nákladních vozidel by podle nich šlo o snížení emisí o pouhá dvě procenta.

„Naproti tomu systémová podpora zrychlení obnovy vozového parku novými vozidly – dle současné normy Euro 6 – spolu s postupující elektrifikací nových vozidel by do roku 2035 přinesla snížení emisí v silniční dopravě o osmdesát procent ve srovnání s rokem 2020,“ namítají organizace.

Stejně jako všichni vrcholní zástupci společností napříč automobilkami i dodavateli, jejichž pohled dosud deník E15 nabídl, varují, že by měla norma kontraproduktivní efekt. Lidé by si déle nechávali svá starší vozidla se spalovacími motory a za ta nová, jež produkují násobně nižší emise, by je měnili pomaleji. S průměrným stářím osobních vozidel 15,73 let je přitom český vozový park jedním ze suverénně nejstarších v Evropě.

Auta mají měřit emise v reálném čase. Ale čím?

Kromě údajně nesplnitelného termínu – norma má začít platit od roku 2025 pro osobní vozidla – vadí kritikům nereálné požadavky na zavedení nových technologií. Norma by například vynucovala, aby vozidla konstantně monitorovala emise v reálném čase a po celou dobu životnosti vozidla. Některé z potřebných čidel přitom ani neexistují, případně nemají dostatečnou životnost či nejsou sériově vyráběná. Terčem kritiky je i metoda měření emisí v reálných provozních podmínkách.

„Hlavní problém představuje rozšíření zkušebních testů o maximální jízdní dynamiku a zatížení vozu v rozličných meteorologických a geografických podmínkách. Vozidlo tak musí plnit stejné limity při jízdě v běžných podmínkách i při jízdě na plný plyn s vozíkem a v extrémních podmínkách, například do kopce při venkovní teplotě minus deset stupňů Celsia ve vysokých nadmořských výškách,“ tvrdí se v deklaraci.

Norma také počítá s nastavením stejných emisních limitů výfukových emisí i pro těžší dodávky s vyšším odporem vzduchu (kategorie N1, třída III). Norma by poprvé zregulovala emise z brzd a pneumatik, metodika takových výpočtů přitom zatím neexistuje, kritizují zmíněné organizace.

VW hraje podivnou hru, řekl Vondra

Europoslanec za ODS Alexander Vondra uvedl, že pro budoucí jednání bude klíčové, jakou pozici zaujme Francie a její prezident Emanuel Macron. „Vyzývám k tlaku tímhle směrem. A pak je tu otázka Volkswagenu. Začal hrát podivnou hru, bylo by dobré se tomu věnovat,“ prohlásil Vondra s tím, že německý koncern údajně pozměnil svůj původně odmítavý postoj k Euro 7.

„Je téměř jisté, že norma dozná změn. Řada států zdůrazňuje hlavně nutnost časového odkladu,“ uvedla Lucie Šestáková ze Stálého zastoupení ČR při EU. Výhrady vůči normě vznáší například Itálie, Slovensko, Rumunsko, Španělsko, Polsko, Maďarsko či Bulharsko. Pozice Francie či Německa jsou podle Šestákové zatím nejasné. Euro 7 je dál jedním z „nejcitlivějších“ témat dnešního „Bruselu“.