Evropa ještě v technologiích nekončí. Hraje první ligu v kryptu
Skeptici by rádi přezdívali Evropě nikoliv starý, ale zastaralý kontinent. Navzdory zaostávání evropských firem v oblasti umělé inteligence či elektromobility ale stále ještě existují technologická odvětví, kde tento světadíl snese srovnání se Spojenými státy nebo s Čínou: v přístupu ke kryptoměnám. Naděje je to i pro Česko. „Projednou má Evropa reálnou možnost udávat směr významné inovace a oživit svou upadající ekonomiku,“ uvedl Patrick Hansen, šéf evropské strategie amerického vydavatele stablecoinu USDC.
Příznačné bylo nedávné rozčarování Briana Armstronga, šéfa jedné z největších kryptoburz světa – americké Coinbase – z postupu tamních regulátorů. Podle Komise pro cenné papíry (SEC) představuje část virtuálních měn ve své podstatě neregistrované cenné papíry, s nimiž Coinbase a další burzy nelegálně obchodují. Armstrong veřejně deklaroval, že zváží odchod své firmy s tržní kapitalizací kolem 20 miliard dolarů ze Spojených států. Nevyzpytatelné tažení amerického kryptošerifa Garyho Genslera a potírání kryptobyznysu ze strany Pekingu staví Evropskou unii spolu s Velkou Británií do výhodné pozice.
Tím spíše, když evropská regulace minimálně v tomto kontextu neslouží jako brzda celého oboru, ale spíše prostředek, díky němuž mají velcí hráči a investoři pověstný klid na práci. Přede dvěma týdny vstoupilo v EU v platnost nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA). Unie se tak stala jednou z prvních jurisdikcí s právním rámcem pro obchodování s digitálními aktivy.
„Pro úspěšné zavedení nových pravidel v praxi bude nyní potřeba úzká spolupráce mezi firmami a příslušnými státními orgány,“ popisuje Ondřej Kovařík (za ANO), který je zároveň stínovým zpravodajem nařízení. Příprava regulace a její obrysy dávaly již v minulých letech velkým kryptoinvestorům jistotu, že s nimi a jejich oborem kontinent do budoucna počítá a nevydá se cestou brutálních restrikcí například po vzoru Číny.
„Jakkoliv není MiCA dokonalá, přispěje k rychlejšímu rozvoji sektoru kryptoaktiv v Evropě. Poskytuje celoevropský rámec, který dává právní jistotu poskytovatelům kryptoslužeb a vydavatelům stablecoinů,“ cituje právního experta bruselské lobbistické organizace Blockchain for Europe Tommasa Astaziho report českého fondu RockawayX.
Ten patří mezi evropskými venture kapitálovými fondy specializovanými na krypto mezi ty nejvýznamnější. Podle čísel, která fond poskytl ve své studii o stavu evropských kryptoinvestic, si Evropa vybudovala slušnou pozici ještě před přijetím MiCA. „Nejvíce kryptofirem vzniklo v Evropě (3977 z celkových 11 300). Jenže pokud byste z té firmy chtěli mít takzvaného jednorožce, pak byste ji měli založit v USA (55 kryptojednorožců z celkových 101),“ tweetoval šéf RockawayX Viktor Fischer.
Podle studie jeho firmy loni nalili investoři do mladých kryptofirem v Evropě necelých šest miliard dolarů (kolem 130 miliard korun). To se projevuje mimo jiné v tom, že z 90 tisíc pracovních míst v oboru blockchainu, krypta a bitcoinu jich přes dvě třetiny vznikly v Evropě, uvádějí data analytické společnosti Coincub.
Zřejmě nejznámějším příkladem evropského jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů nezalistované na burze, je francouzský Ledger. Ten vyrábí hardwarové peněženky na bitcoiny a další virtuální mince. Tento způsob úschovy kryptoměn je bezpečnější než jejich držení na burze. Dvojkou na globálním trhu s hardwarovými peněženkami je český Trezor, který se na rozdíl od Ledgeru při svém růstu obešel bez vstupu venture kapitálu.
Česká bitcoinová stopaNa evropském postavení v oblasti bitcoinu a krypta mají svůj vliv také české firmy. Holding SatoshiLabs vyvíjí hardwarové peněženky Trezor (dvojka na globálním trhu) i vlastní bezpečnostní čip. Pražská společnost General Bytes je podle portálu CoinATMradar největším světovým dodavatelem „bitcoinmatů“ (bankomatů na směnu kryptoměn). Firma Braiins provozuje jedno z deseti největších „družstev“ na těžbu bitcoinu, vyvíjí software pro jeho efektivnější mining a nově vyrábí vlastní hardwarové komponenty určené ke spolehlivějšímu dolování virtuální měny. |
V rekordním roce 2021 – kdy cena bitcoinu i dalších kryptoměn vyšplhala na dosud nepřekonaná maxima – vydělaly české „peněženky“ téměř 600 milionů korun. V bláznivém růstovém období mezi létem 2020 a červnem 2021 byl region západní, střední a severní Evropy tím vůbec nejaktivnějším v obchodech s virtuálními měnami.
Na globálním trhu dosahoval podíl kontinentu celé čtvrtiny, uvádí analýza společnosti Chainalysis. V případě opakování podobné kryptománie by se na ní zkusila svézt i řada Čechů. „Naše průzkumy říkají, že počet Čechů, kteří by v příštích třech letech chtěli nakoupit kryptoměny, je zhruba 2,5 milionu. A mladá generace tu novou adopci táhne,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro E15 šéf strategie české kryptoburzy Coinmate Nikos Balamotis.
Kvůli MiCA ale zároveň hrozí, že mnoho Evropanů si bude kryptoměny kupovat prostřednictvím těch největších světových burz jako Binance či Coinbase. Evropská kryptoregulace podmiňuje provozování podobných služeb získáním příslušné licence, na kterou ne každá lokální firma dosáhne. Kvůli MiCA ale zároveň hrozí, že mnoho Evropanů si bude kryptoměny kupovat prostřednictvím těch největších světových burz jako Binance či Coinbase. Evropská kryptoregulace podmiňuje provozování podobných služeb získáním příslušné licence, na kterou ne každá lokální firma dosáhne. Konkrétně Coinmate to v plánu má, pro menší projekty by to mohl být příliš nákladný proces – MiCA nerozlišuje mezi lokálními firmami a globálními obry typu Coinbase.
Tady může Evropa doplatit na to, že na jejím území vzniká relativně nejvíce kryptoprojektů na světě, výrazně méně z nich se ale stane giganty svého oboru. Nemálo těch vůbec největších kryptofirem sídlí ve Spojených státech. Nejde jen o zmíněnou kryptoburzu Coinbase.
Američanům se podařilo vyšvihnout také v těžbě bitcoinů. V USA vzniklo momentálně největší těžební družstvo (pool) Foundry. Navzdory postojům amerických regulátorů k obchodování s bitcoinem a kryptem se části USA – konkrétněji státu Texas – stávají globálním centrem miningu kryptoměny. Těžba je z pohledu fungování bitcoinu důležitá v tom ohledu, že mineři svým výpočetním výkonem pomáhají zvyšovat kyberbezpečnost bitcoinové sítě a sloužit jako val proti hackerům.
Z byznysového pohledu je však klíčové zajistit si přístup k levné elektřině na pohon energeticky náročných strojů – tím pádem je Evropa jako kontinent kvůli energetickým nákladům v oblasti těžby bitcoinu a krypta až na výjimky typu Norska nekonkurenceschopná. To však neznamená, že by byli Evropané vyřazeni ze svého podílu na fungování bitcoinové sítě. V počtu takzvaných uzlů (nodes) je druhá, což platí i pro Ethereum. Uzly mají za úkol ověřovat, že transakce s kryptoměnou proběhla v souladu s protokolem dané sítě. Taková činnost však postrádá výdělečný potenciál srovnatelný s miningem.
Rozdílná zákoutí Kryptoevropy a kritická ECBByznys kolem bitcoinu a krypta nefunguje ve všech částech Evropy rovnoměrně. V Česku se firmy potýkají se zavíráním účtů ze strany stejných bankovních skupin (například Raiffeisenbank), které ve své domovské zemi (Rakousko) mezitím navazují partnerství s kryptoburzami jako Bitpanda. Zdanění zisků z prodeje virtuálních měn je v Česku rovněž relativně nevstřícné. Na rozdíl od Německa či Portugalska zde nefunguje časový test. Některé poloautonomní oblasti – konkrétně portugalský ostrov Madeira – se navíc profilují jako oblasti lákající digitální nomády a kryptonadšence. Prezident Madeiry Miguel Albuquerque loni na konferenci Bitcoin 2022 v Miami řekl, že věří v budoucnost a že věří v bitcoin. Na Madeiře funguje speciální coworkingové centrum zaměřené na fanoušky bitcoinu. Ne všechny evropské instituce ale bitcoinu a kryptu fandí. Člen bankovní rady ECB Fabio Panetta nedávno prohlásil, že zákonodárci by měli být obezřetní v podpoře odvětví, které prý dosud společnosti nepřineslo žádné klady. |
„V Evropě působí hlavně menší startupy a firmy,“ míní ředitel strategického rozvoje pro Evropu ve firmě Circle Patrick Hansen. „Je pravda, že ta největší jména sídlí v USA nebo Asii. Prozatím,“ dodal Hansen. Jenže některé očekávané události a trendy by mohly americkou pozici v oboru dál posílit. Nejde jen o případné spuštění burzovně obchodovaného fondu (ETF) největšího světového správce aktiv BlackRocku.
Spojené státy mají podstatný technologický náskok v oblasti umělé inteligence, jejíž propojení s blockchainem je podle některých expertů další velkou inovací budoucnosti. Partner amerického venture kapitálového fondu CoinFund Alex Felix se domnívá, že blockchain coby forma decentralizované databáze může výrazně zprůhlednit a decentralizovat fungování umělé inteligence. Pakliže Evropa zaostává v AI, hrozí, že na to doplatí i její kryptostartupy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
