„Není nárok na účet v kryptoměně.“ Stanjura zmateně hájil rušení účtů kryptobyznysu

Pro kryptofirmy je rušení účtů největší problém podnikání v Česku.

Pro kryptofirmy je rušení účtů největší problém podnikání v Česku. Zdroj: Midjourney

Jan Vávra

Během čtvrtečních interpelací ve sněmovně došlo i na téma kryptoměn. Poslanec Marek Novák (ANO) vyčetl ministru financí Zbyňku Stanjurovi, že vládní většina brání projednání novely zákona v oblasti práva na bankovní účet pro podnikatele. Tím by prý přestal být pro řadu fintech a kryptofirem problém založit si u místních bank účet. Všechny velké banky v Česku odmítají vést firmám z oblasti virtuálních měn konta. Ministr jejich praktiky hájil. Při svých slovech ale spletl, co je jádrem problému.

„Je to důležitá debata. Ale není žádný zákonný nárok na vedení podnikatelského účtu v kryptoměně. To není žádné omezování podnikání. Není to nijak upraveno a my se budeme snažit implementovat tu směrnici, kterou jsme dojednali,“ reagoval Stanjura.

Problém však nespočívá v tom, že nelze vést „účet v kryptoměně“, ale že si firmy z byznysu kolem virtuálních měn nemohou u velkých bank podnikatelský účet vedený v korunách vůbec otevřít. Poslední útočiště měly v Equa bank, dokud nedošlo k jejímu převzetí ze strany Raiffeisenbank.

„Banky mají obavy z reputačního hlediska. My jsme to byli jako předsednická země, kteří jsme prosadili a dojednali první evropskou směrnici (evropskou kryptoregulaci MiCA – pozn. red.) Banky mají oprávněné obavy z toho, že tam mohou být peníze z trestné činnosti, terorismu a podobně. Říkají to všechny banky, nejenom v České republice,“ pokračoval Stanjura.

„Proč ale na jedné straně umožnit podnikat a na druhé se slepě dívat, jak banky tomu podnikání brání a tlačí podnikatele do zahraničí?“ namítal Novák. Při odpovědi Stanjura svůj omyl o „účtu v kryptoměně“ zopakoval.

„Je obava i z toho že ty zahraniční banky prostě nebudou přijímat platby z České repubiky, pokud tady povedeme v kryptoměnách účty. To je všechno, co k tomu říct,“ opáčil Stanjura.

Část bank, například Air Bank, odmítá klientům platby směřující na účty zahraničních kryptoburz. Důvodem je prý skutečnost, že by je odmítla Raiffeisenbank coby korespondenční banka. Rakouský finanční dům má v Česku nálepku nejvíce krypto-nepřátelské banky.

Postoj Raiffeisenbank vůči kryptotransakcím a firemním účtům podnikům z oblasti virtuálních měn vysvětlovala v dubnu mluvčí Tereza Kaiseršotová takto: „Stejně jako ostatní banky na trhu zajišťujeme především maximální obezřetnost a bezpečnost při správě financí našich klientů. I v této oblasti proto postupujeme plně v souladu s bezpečnostními pravidly Raiffeisenbank.“

Mezitím ale do světa krypta vykročily některé evropské banky. Nedávno si Deutsche Bank zažádala o licenci na správu digitálních aktiv ve prospěch klientů. Koncem dubna dokonce došlo k oznámení spolupráce mezi vídeňskou Raiffeisen Bank a kryptoburzou Bitpanda na tom, aby mohly společně nabízet klientům investice do kryptoměn.