Tuzemským bankám začali po letech přidělávat starosti hůře splácející dlužníci z řad domácností. Během loňska totiž přibylo v účetních knihách domácích finančních domů bezmála 1,3 miliardy korun špatně splácených spotřebitelských půjček. To znamená zhruba jedenáctiprocentní nárůst oproti roku 2022 a zároveň první významnější zvýšení balíku nesplácených úvěrů od prvního pandemického roku 2020. K obdobnému nárůstu přitom došlo i v případě hypotečních úvěrů. I tak ale zůstává podíl nesplácených půjček nedaleko od historického minima. Loňský rok nicméně přinejmenším přerušil fenomenální trend uplynulých let vyznačující se setrvale lepšící se platební morálkou domácností, který téma špatně splácených půjček retailových dlužníků prakticky vytěsnil z uvažování bankéřů.
„Procento nesplácených spotřebitelských úvěrů v roce 2023 meziročně vzrostlo v řádu jednotek procent, nicméně celkové procento nesplácených úvěrů tvoří stále pouze 1,83 procenta z našeho úvěrového portfolia, drží se tedy na předpandemické úrovni,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Kolem 370 milionů korun špatně splácených retailových půjček přibylo za loňský rok v portfoliu Komerční banky. Jak uvádí její únorová zpráva k výsledkům loňského byznysu, šlo o důsledek pokračujícího mírného růstu míry delikvence dlužníků. „Část klientů měla v loňském roce problémy s domácími rozpočty, ale nebylo to tak masivní a závažné, aby se to projevilo na podílu nesplácených úvěrů,“ uvádí manažer Raiffeisenbank zodpovědný za retailové úvěry Ondřej Hák.
Jak uvádí poslední dostupné statistiky České národní banky, banky evidovaly koncem loňského roku necelých 12 miliard korun takzvaných nevýkonných spotřebitelských úvěrů, tedy špatně splácených půjček. To znamená nejvíce od října 2021. Z každé stokoruny poskytnutých půjček bankami to zároveň znamenalo 3,95 koruny nesplácených půjček.
„Banky mají dostatek kapitálu, aby současné mírně zhoršené prostředí ustály bez větších problémů,“ hodnotí ekonom Finlordu Boris Tomčiak. Ještě v závěru roku 2022 měly banky v knihách 10,6 miliardy špatných půjček, což odpovídalo 3,85 procenta celkového portfolia bankami poskytnutých spotřebitelských půjček. O miliardu korun, neboli o takřka dvanáct procent více, narostl balík nesplácených úvěrů i v případě hypoték. To je obdobný stav jako zjara roku 2022. Pro banky to ovšem aktuálně znamená, že lidé špatně splácí „jen“ 0,61 procenta půjček na bydlení.
Někteří z expertů dávají loňský výkyv na vrub českému inflačnímu excesu posledních dvou let, hrozbou pro příští léta ale může být horší vývoj domácí ekonomiky. „Obecně se domnívám, že u problémových úvěrů bylo loni dosaženo minima, zhoršení podmínek na trhu práce povede k tomu, že jejich objem poroste,“ soudí exguvernér ČNB a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer.
Jedním dechem ale dodává, že problémových úvěrů je i nadále v bankovním sektoru i přes zmiňované zvýšení mimořádně málo. „Myslím, že může jít spíše o epizodu, která souvisí s obdobím vysoké inflace, respektive s poklesem reálných příjmů,“ soudí úvěrový expert Člověka v tísni David Borges. „Lidé s nižšími příjmy byli v této situaci nuceni upřednostnit placení základních životních potřeb,“ dodává Borges.
Stejně jako Singer ale považuje za klíčový další vývoj nezaměstnanosti. Ta podle dat Úřadu práce ČR přitom v posledních měsících relativně významně vzrostla z listopadových 3,5 na lednová čtyři procenta, tedy na bezmála tříletý vrchol. Největší balík nesplácených spotřebitelských úvěrů držely tuzemské banky koncem dubna 2011.
Přes dvacet miliard korun špatných půjček tehdy odpovídalo více než dvanácti procentům úvěrového portfolia spotřebitelských půjček v domácích bankách. Objem nesplácených půjček přitom vyvrcholil v období, kdy nezaměstnanost v Česku v prvních měsících roku 2011 atakovala po velké finanční krizi z let 2008 a 2009 desetiprocentní míru.
Celkem domácí banky podle statistik ČNB držely obyvatelstvem nesplácené půjčky v objemu 26,1 miliardy korun. Podle regulátora jsou banky na případné zhoršené podmínky připraveny. „Bankovní sektor disponuje odpovídajícím kapitálovým polštářem, který umožňuje čelit i silným negativním šokům,“ uváděla v zatím posledních zátěžových testech z loňského srpna Česká národní banka. Historicky nejhorším byl v tomto ohledu rok 2013, kdy se banky musely po poklesu české ekonomiky poprat s téměř 55 miliardami špatných půjček.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
