Bitcoiny z rukou státu. Česko zkouší rozprodat svou sbírku digitálních mincí

Příští týden půjde do dražby celkem dalších 24,68 bitcoinu, které Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) už jednou zkoušel prodat. Neuspěl ani přes to, že z pohledu fanoušků bitcoinu, kteří jsou často přesvědčení libertariáni, představují virtuální mince odkoupené od státu do určité míry sběratelskou záležitost. Bitcoinové transakce jsou veřejně dohledatelné, a tak si lze u virtuálních mincí udělat pomyslné znaménko upozorňující na jejich „původ“.

Alespoň u těch, u nichž se dá identifikovat odesílatel. V tomto případě by jím byl ÚZSVM, který podle mluvčí Michaely Tesařové využívá českou hardwarovou kryptopeněženku Trezor.

Investujete do kryptoměn? Na tohle si dejte pozor:

Pět způsobů, jak přijít o vše na kryptoměnách • Zdroj: Videohub

Pro běžné investory ale může tu hlavní překážku nákupu bitcoinů s cejchem státu představovat jejich cena. Pětice virtuálních mincí by měla během středy hodnotu kolem sedmi milionů korun a o moc výhodněji je od ÚZSVM nejspíš nepůjde pořídit ani v případě, že bude o dražbu minimální zájem. Podmínkou aukce je, že hodnota nejnižšího podání může být maximálně o pět procent nižší v porovnání s kurzem bitcoinu, který uváděl server Coindesk v osm hodin ráno ke dni aukce.

Podobná pravidla stanovil úřad i v roce 2021, kdy stát tímto způsobem poprvé prodával kryptoměnu. Tehdejší aukce 0,4233 bitcoinu zaznamenala jediný příhoz. Podle některých odborníků by ale měl stát získané bitcoiny i znalosti v oblasti jejich správného uchovávání ve speciální peněžence využít lépe.

„Je dobré vidět, že se státní a veřejné instituce učí pracovat s digitálními aktivy, ať už v jakémkoliv kontextu. Jako Česká republika a Evropská unie obecně v tomto máme jistě dlouhou cestu před sebou,“ myslí si profesor ekonomie a prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek.

Podle něj by symbolem otevřeného přístupu státu k technologickým inovacím typu digitálních měn bylo například převedení drobné části rezerv centrální banky do bitcoinu, čemuž prý po startu amerických burzovně-obchodovaných fondů na kryptoměnu technicky nic nebrání. K tomu ale zatím v rozvinutých ekonomikách nepřistoupila žádná centrální banka. To neznamená, že by státy nedržely bitcoin.

Nejde jen o bilanci Salvadoru, kde je největší kryptoměna zákonným platidlem. Například vláda Spojených států má pod přímou kontrolou více než 200 tisíc bitcoinů, jednotky tisíc jich v minulosti nabyly země jako Německo nebo Nizozemsko, jak ukázala infografika v americkém Forbesu.

Jen samotné USA tímto způsobem vlastní více bitcoinů než jejich největší korporátní držitel na světě – americká byznysově-analytická společnost MicroStrategy, kterou spoluzakládal v současnosti zřejmě nejvýraznější podporovatel kryptoměny Michael Saylor. Zatímco jeho firma se digitálních mincí zbavovat nehodlá, Spojené státy „své“ bitcoiny zabavené z trestné činnosti příležitostně rozprodávají. Obezřetnost je ostatně v jejich finančním zájmu: v případě vhození stovek tisíc bitcoinů rovnou na trh by mohly cenu kryptoměny citelně poslat dolů, a o to méně pak získat z jejího prodeje.