Ještě dražší státní dluhy. Úroky mohou poskočit o miliardy, rozhodne tempo českého zdražování
Nevyzpytatelnost české inflace může připravit stát o dodatečné miliardy na úrocích z dluhů. Stalo by se tak v případě, kdyby se úrokové sazby v ekonomice kvůli riziku silnějšího zdražování zasekly dlouhodobě výše, než čekal trh. Mohlo by se tak prodražit financování státu, jehož náklady jsou závislé na očekávání investorů. I přes solidní květnová inflační data totiž experti prozatím sázejí na to, že ČNB si další uvolnění měnové politiky dobře rozmyslí. Banka ostatně už ve své květnové prognóze avizovala, že úrokové sazby budou výhledově podstatně výše, než doposud předpokládala.
Jen letos si stát potřebuje půjčit 469 miliard korun, a to na pokrytí splatných dluhopisů z minulosti a více než čtvrtbilionového deficitu. „Pokud by byly požadované výnosy u jednotlivých nově vydávaných státních dluhopisů o půl procentního bodu výše, než s jakými se počítalo, šlo by ročně na dluhovou službu o zhruba 2,3 miliardy korun více,“ vypočítává ekonom banky Creditas Petr Dufek.
V příštím roce pak bude stát na totéž potřebovat zajistit dokonce 485 miliard korun, v obdobném měřítku by mohly vzrůst náklady i další rok. „Rostoucím zadlužením českého státu rovněž roste takzvaná riziková prémie, a více zadlužený stát si tak půjčuje dráž než jinak stejný, ale méně zadlužený stát,“ připomíná rovněž ekonom společnosti DataRun Petr Bartoň.
Výnosy dluhopisů, tedy náklady státu na nově vydávaný dluh, přitom už v posledních měsících vzrostly. Zatímco si tak ještě v polovině března půjčoval český stát na deset let za roční úrok kolem 3,6 procenta, aktuálně je to kolem 4,3 procenta. „Pokud by současný výnos zůstal na této úrovni, mohly by být v příštím roce úrokové náklady korunových státních dluhopisů oproti situaci, kdy by byly financovány za letošní minimální výnos, vyšší o bezmála tři miliardy korun,“ uvádí ekonom Komerční banky Jaromír Gec. Růst dluhopisových výnosů má přitom kořeny v zámoří.
Spolu s nečekaně probuzenou inflací ve Spojených státech totiž americká centrální banka Fed přehodnotila okamžik uvolňování své měnové politiky. To, stejně jako inflační rizika v Česku, pak v květnu vedlo ČNB k tomu, že zcela přepsala svůj výhled pro výši sazeb v ekonomice. Ještě v únoru výhled ČNB počítal s tím, že klíčový úrok mimo jiné určující nákladnost úvěrů včetně hypoték do konce letošního roku spadne pod tři procenta. Květnová prognóza odkládá proražení této mety na neurčito, letošní rok by pak Česko mělo uzavřít se sazbou takřka o polovinu vyšší, než bankéři očekávali ještě v zimě.
Samotné ministerstvo financí v tom zatím problém nevidí. „Úrokové sazby ČNB nemají v současné době na výnosy střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů významný vliv. Výnosy těchto dluhopisů nyní reflektují zejména změny výnosů amerických státních dluhopisů a vývoj v eurozóně,“ říká Stefan Fous z ministerstva financí s tím, že přehodnocení úrokového výhledu ČNB se týká primárně jen nejbližších let. „Z těchto důvodů neočekáváme komplikace na základě změny prognózy ČNB,“ dodává Fous.
Konkrétní vývoj českých úrokových sazeb nicméně bude odrazem více či méně zvládnuté české inflace. Květnové meziroční zdražení o 2,6 procenta bylo příjemným překvapením, které by mohlo ovlivnit poslední předprázdninové zasedání ČNB. „Zatímco ještě donedávna se jako nejpravděpodobnější varianta jevilo zpomalení tempa snižování úrokových sazeb na čtvrtprocentní kroky, čím dál více se zdá, že ve hře by mohlo být i dalšího půl procentního bodu,“ spekuluje Vít Hradil z Cyrrusu. Trh tak v současnosti díky příznivé květnové inflaci částečně připustil, že by ČNB nemusela být až tak přísná, jak vyplývá z její poslední prognózy.
Úroky z dluhů jsou v Česku stále palčivějším tématem. Loni na nich stát vyplatil přes 68 miliard korun, tedy o téměř 19 miliard více než rok předtím. Zároveň šlo o rekordní částku v historii země.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
